Zdraví
Příspěvky
Po kauze s Duškem řekl Hnízdil úplně vše. Jak to chodí v lékařské komoře. Systém, aby se lidi vraceli
„Bohužel velká většina pacientů a lidí volí snadnější cestu, že se odevzdá nějakému tedy lékaři nebo vůdci, a on se o něj postará. Vidíte, kam to vede, když jsme se odevzdali. Spousta lidí má neustále touhu se někomu odevzdat, že on mu zajistí zdraví, bezpečí, jídlo, v podstatě ten Babiš o nás pečoval jako o dobytek. Nahnal nás do stájí, nasypal ten šrot a vy mě zvolte, já se o všechno postarám,“ uvedl mimo jiné lékař Jan Hnízdil ve videu na webu Svedomi-naroda.cz. Podobne se Hnizdil vyjadril i pro ParlamentníListy.cz.
Jídelníček 60+ : Kterým potravinám se vyhnout, protože nesvědčí mozku a mohou vést k alzheimerovi?
Alzheimerova choroba a další onemocnění vedoucí k demenci mozku jsou na vzestupu. Pokud se i ve stáří chcete těšit dobrému mentálnímu zdraví, je třeba hlavu nejen zdravě namáhat, ale myslet i na jídelníček, který jí dělá dobře. Na jaké potraviny si dát po šedesátce pozor?
Celebrity vám vysvětlí, že se máte očkovat.
Nedávno zahájená očkovací kampaň je založena na dezinformacích a vyložených lžích ohledně účinnosti a bezpečnosti genetických vakcín. Ministr zdravotnictví nás bude jistě informovat ve svém nezaměnitelném stylu „nenecháte se naočkovat, zemřete, nevezmete-li si nový lék, zemřete také“, tuší profesor Jaroslav Turánek, vakcinolog a imunolog. Petr Fiala podle něj sestavil vládu neodborníků. Nynější politická garnitura Turánkovi vadí do té míry, že se uznávaný vědec rozhodl ucházet v přímé volbě o funkci prezidenta.
Prevence infarktu: Káva srdci nevadí, odpírat si nemusíte ani českou kuchyni, jen ji lehce upravte
Zítra, tedy 29. září, slavíme Den srdce. Jak bude vypadat menu na jeho počest? Podle odborníka na prevenci kardiovaskulárních nemocí si nemusíte odpírat ani klasickou českou kuchyni. Tajemství zdravého srdce tkví totiž v něčem jiném.
Meditovat potřebují především ti, kterým to nejde, říká autorka meditační hry
S psychoterapeutkou Barborou Šoulákovou o výuce meditace s brýlemi na očích, o tom, jak se dá léčit stres, závislosti a jak se zbavit nebezpečných vnitřních predátorů.
Dezinformace šíří negativní kverulanti, mnohdy trpí i zúženým intelektem, říká Cyril Höschl
V dnešní koronavirové době jsou lidé častěji ochotni věřit tomu, čemu by jinak nevěřili, říká ředitel Národního ústavu duševního zdraví, profesor Cyril Höschl.
Dá se nějak lehce zbavit stresu a úzkosti? Zkuste je přetransformovat na vzrušení
Australská psycholožka představuje cesty, díky nimž bychom se měli zbavit civilizačních nemocí a udělat z nich pozitivní vlnu.
Seniorům schází rodina. Jsou unavení, vyčerpaní a s druhou vlnou se vyrovnávají hůře
První vlnu koronavirové pandemie přijali mnozí senioři s překvapivým klidem a vyrovnaností. V současnosti se však už s lecčím vyrovnávají obtížněji.
Představy, že se umírá „s“ covid-19, jsou nesmyslné a nebezpečné, upozorňuje profesor Tesař
Největším limitem při péči o pacienty s covid-19 není nedostatek volných lůžek, ale omezené kapacity zdravotnického personálu, konstatuje v rozhovoru pro Zdravotnický deník profesor Vladimír Tesař, přednosta Kliniky nefrologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Podle něj se jedná o nevyzpytatelné onemocnění, které může být velmi závažné i u relativně mladých a zdravých osob. A podceňovat ji nebo tvrdit, že na starých a nemocných už nezáleží, je velmi nebezpečné.
Biologické hodiny tikají v závislosti na pohlaví
Ženský organismus ráno procitá dříve. Ale večer je pro něj obtížnější zůstat dlouho vzhůru. Biologické hodiny žen a mužů netikají stejným rytmem. A to nejen pokud jde o spánek. Existují skutečné rozdíly podle pohlaví, avšak i podle věku, v tom, jak prožívá den žena a muž, napsal italský deník La Repubblica.
Konzumace jídla několikrát denně je klišé, tvrdí výživový poradce Fořt
Napsal více než dvacet knih o zdravém životním stylu a boji s obezitou. Petr Fořt tvrdí, že žádný obecně platný návod na zdravou výživu neexistuje. „Každý to máme jinak,“ říká. Vyvrací mýty, počítání kalorií považuje za zbytečné a doporučované konzumování malých porcí pětkrát denně za mylné.
Tohle vám v TV nepoví. Profesor Pirk ke covidu. Za opatřeními je ještě jiný úmysl
O opatřeních rozhodují doktoři, kteří „v životě neviděli pacienta“. To jsou lékaři z laboratoří, lékaři z výzkumů, lékaři z hygienických stanic. Profesor Jan Pirk, přednosta Kardiocentra IKEMu, vysvětluje, že diagnóza nemoci se stanovuje z klinických příznaků konkrétního člověka a z pomocných laboratorních a dalších vyšetření. Ale v případě covidu se stanovuje diagnóza jen na základě jednoho pomocného laboratorního vyšetření. Světovou kapacitu v oboru mrzí napjatá atmosféra ve společnosti, protože žít ve stresu je pro zdraví to nejhorší, co může být.
Jaké mohou být důvody srdečního selhání?
Hlavním úkolem srdce je udržovat oběh krve, která zásobuje orgány živinami a kyslíkem. Když srdce jako pumpa selže, tělu schází krev a nastává problém. Jak může k něčemu takovému dojít?
Psychopat ve vládě funguje jako vlk. Rozdělí stádo a pak ho zničí, říká Jan Hnízdil
„Denně mám v ordinaci minimálně dva až tři psychopaty. Ale to není všechno. Pustím si televizi nebo otevřu noviny a tam na mě taky vybafnou. Celý náš společenský systém je založen na dravosti, bezohlednosti, individualismu a neustálém ekonomickém růstu za každou cenu. A právě tento patologický model je ideální živnou půdou pro psychopaty, kteří jej dokonale doplňují a rozvíjejí.“
Psychologie v období reformy. Bude se muset naučit teoretické práci
Krize psychologické vědy je hrozivá. Odhady se různí, ale lze předpokládat, že více než polovina publikovaných studií je zpochybnitelná. Ačkoliv replikační krize je pro psychologii velkou ranou, povaha jejích dopadů ukazuje na problém, jemuž se psychologové budou muset dříve nebo později postavit – problém teorie. Píše Jiří Münich.
Rektor UK Tomáš Zima: Epidemie tu byly a budou. Musíme se naučit s nimi žít
Rektor Univerzity Karlovy, lékař a profesor biochemie Tomáš Zima soudí, že koronavirus tu bude napořád, a proto se s ním musíme naučit žít. Navíc je přesvědčen, že sekundárních obětí nákazy může být daleko víc než lidí, kteří zemřou na covid-19. I z toho důvodu přede dvěma týdny vyzval odpovědné osoby, aby uvolnily restriktivní opatření a začaly vracet život do normálu. Zdá se, že vláda na jeho apel slyšela a představila jízdní řád oživení ekonomiky při držení pandemie na uzdě.
Chirurgické eso Vladimír Beneš: Při operacích jsme jako sloni v porcelánu
Jako nejznámější český neurochuirug Vladimír Beneš dobře ví, o čem mluví, když prohlašuje, že vzhledem k našim znalostem mozku se při jeho operacích lékaři pohybují jako sloni v porcelánu. On sám se doktorů bojí a je rád, že je zatím nepotřebuje. A ačkoli příští rok bude muset předat kliniku svému nástupci, operovat hodlá i nadále.
Běžci si nepřidají léta k životu, ale život k létům, říká profesor Pirk
Měříme si jeho tepovou frekvenci, bolí nás u něj, když vidíme, že venku je krásné počasí a my nemůžeme vyběhnout. Toho, kdo nazuje běžecké boty a vyrazí do přírody, i když je venku slota, nazýváme srdcařem. Přečtěte si, jak vidí spojení běhu a srdce významný český kardiochirurg a současně vášnivý běžec Jan Pirk.
Přírodu nemůže nic nahradit. Je třeba se do ní vrátit
Pozitivní dopad přírody na člověka ukázala řada výzkumů, pobyt v ní například zlepšuje soustředění a komunikaci a zvyšuje kreativitu – 120 minut v přírodě týdně zvětšuje pocit štěstí, les podporuje imunitu a snižuje krevní tlak. Procházka v ní je ověřeným způsobem, jak se vrátit k sobě a reagovat na uspěchanost. Píše Adam Táborský.
Český úspěch: Lékaři jako první implantovali nejmenší kardiostimulátor na světě
Pražská nemocnice Na Homolce se stala prvním zdravotnickým zařízením, kde byl pacientovi voperován nejmenší kardiostimulátor na světě. Přístroj byl implantován mladé pacientce, uvedl v pořadu Interview primář Petr Neužil.
Jen pětina lidí s depresí je léčena správně, říká psychiatr Cyril Höschl
Ředitel Národního ústavu duševního zdraví Cyril Höschl vítá, že svůj duševní stav úspěšně řeší pomocí antidepresiv více lidí, ale varuje, že pacienti je často dostávají zbytečně nebo nesprávně. A naopak ti, kdo je nutně potřebují, se někdy k léčbě vůbec nedostanou.
Věková hranice, kdy lidé začínají pociťovat stáří
Člověk je tak starý, na kolik se cítí, říká se. I v šedesáti či osmdesáti se můžete cítit třeba na pětatřicet. Skutečný věk, který prozrazují doklady, je tak pro mnohé jen ošklivé číslo. Odborníci nedávno ale přišli s tvrzením, že se dá číselně určit, kdy se ono mnohdy nechtěné stáří dostavuje a čím se projevuje.
Hendrik Streeck: virolog, který jde proti všem. V obchodě se nenakazíte, říká
Přední německý virolog Hendrik Streeck tvrdí, že dosud nebyl prokázán přenos koronaviru Sars-CoV-2 v supermarketech, restauracích či kadeřnictvích. Podle něj se příliš nedrží ani na površích a pravděpodobnost jeho přenosu dotekem s takzvaně kontaminovaným povrchem je podle něj malá.
Vědci z Akademie věd vyvíjejí biosenzor pro zjištění koronaviru
Praha Biosenzor, který má odhalit koronavirus v tekutinách i na površích vyvíjejí vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd (AV). Hotový by mohl být do několika měsíců. Podle AV by odhalil virus dříve, než se u lidí začnou tvořit protilátky. Za Akademii věd to ve středeční tiskové zprávě uvedla Markéta Růžičková.
Trump má pravdu, jedí netopýry, je to „čínský virus“, říká parazitolog
Své tělo vystavuje všemožným pokusům. Snědl vajíčka tasemnice, kvůli vědě zkusil průjmové prvoky, nechal se kousnout mouchou tse-tse. Koronavirem se ale záměrně nenakazil. „Mamince je 85 let. Nechci ji ohrozit. Tohle nedoporučuji,“ vzkazuje parazitolog Julius Lukeš v rozhovoru po Skypu a dodává, že Donald Trump správně označil infekci „čínským virem“.
Chaotická represivní opatření mohou napáchat víc škody než koronavirus
S uznávaným českým lékařem o tom, co si myslí o současných opatřeních, přístupu vlády i příkazu nosit roušky, kdykoli a kamkoli vyjdeme z domu.
Zdraví mužů po padesátce. Na které choroby si dát pozor?
Padesát let dnes není pro muže žádný věk. Některá onemocnění se však přesto u nich právě v tomto období začínají hlásit. Co proti tomu mohou dělat? Mnozí padesátníci nemají ani tušení o tom, že je začíná ohrožovat některé z civilizačních onemocnění.
Léčba horší nemoci aneb Když hysterie valí před sebou další vládní opatření
Kvůli epidemiologické situaci spojené s onemocněním COVID-19 přistoupila vláda k omezení našeho volného pohybu. Současně sdělila, že pokud nebude boj s koronavirem úspěšný, je připravena přijmout další, ještě tvrdší opatření. Celá situace má ovšem obrovský rozměr nejen medicínský, ale i politický, ekonomický, společenský a psychologický. Podrobujme tyto věci veřejné kontrole.
Mnozí lidé se chovají jako přerostlé děti, vytěsnili smrt, říká psychiatr
Současná situace kolem šíření nákazy koronavirem je podle psychiatra Jiřího Podlipného významem a odrazem ve společnosti částečně srovnatelná s tím, co se dělo kolem havárie jaderné elektrárny v Černobylu. „Přál bych lidem, aby zkušenost z toho výjimečného stavu vedla k tomu, aby se alespoň mezi blízkými k sobě začali chovat líp,“ říká lékař v rozhovoru pro MF DNES.
Jak nás ničí technostres aneb Když denně přijmeme data o objemu 75 gigabitů
Moderní digitální technologie nám zpříjemňují život, ale také nás dovedou vystresovat. Přibývá lidí, kteří se na ně nedokážou dobře adaptovat nebo s nadhledem čelit tlaku, který přinášejí. Mají problémy třeba se soustředěním, s úzkostí, nespavostí a může je trápit řada dalších potíží. Jsou to důsledky jevu, který odborníci nazvali technostres.