„Bohužel velká většina pacientů a lidí volí snadnější cestu, že se odevzdá nějakému tedy lékaři nebo vůdci, a on se o něj postará. Vidíte, kam to vede, když jsme se odevzdali. Spousta lidí má neustále touhu se někomu odevzdat, že on mu zajistí zdraví, bezpečí, jídlo, v podstatě ten Babiš o nás pečoval jako o dobytek. Nahnal nás do stájí, nasypal ten šrot a vy mě zvolte, já se o všechno postarám,“ uvedl mimo jiné lékař Jan Hnízdil ve videu na webu Svedomi-naroda.cz. Podobne se Hnizdil vyjadril i pro ParlamentníListy.cz.

Alzheimerova choroba a další onemocnění vedoucí k demenci mozku jsou na vzestupu. Pokud se i ve stáří chcete těšit dobrému mentálnímu zdraví, je třeba hlavu nejen zdravě namáhat, ale myslet i na jídelníček, který jí dělá dobře. Na jaké potraviny si dát po šedesátce pozor?

Nedávno zahájená očkovací kampaň je založena na dezinformacích a vyložených lžích ohledně účinnosti a bezpečnosti genetických vakcín. Ministr zdravotnictví nás bude jistě informovat ve svém nezaměnitelném stylu „nenecháte se naočkovat, zemřete, nevezmete-li si nový lék, zemřete také“, tuší profesor Jaroslav Turánek, vakcinolog a imunolog. Petr Fiala podle něj sestavil vládu neodborníků. Nynější politická garnitura Turánkovi vadí do té míry, že se uznávaný vědec rozhodl ucházet v přímé volbě o funkci prezidenta.

Zítra, tedy 29. září, slavíme Den srdce. Jak bude vypadat menu na jeho počest? Podle odborníka na prevenci kardiovaskulárních nemocí si nemusíte odpírat ani klasickou českou kuchyni. Tajemství zdravého srdce tkví totiž v něčem jiném.

S psychoterapeutkou Barborou Šoulákovou o výuce meditace s brýlemi na očích, o tom, jak se dá léčit stres, závislosti a jak se zbavit nebezpečných vnitřních predátorů.

V dnešní koronavirové době jsou lidé častěji ochotni věřit tomu, čemu by jinak nevěřili, říká ředitel Národního ústavu duševního zdraví, profesor Cyril Höschl.

Australská psycholožka představuje cesty, díky nimž bychom se měli zbavit civilizačních nemocí a udělat z nich pozitivní vlnu.

První vlnu koronavirové pandemie přijali mnozí senioři s překvapivým klidem a vyrovnaností. V současnosti se však už s lecčím vyrovnávají obtížněji.

Největším limitem při péči o pacienty s covid-19 není nedostatek volných lůžek, ale omezené kapacity zdravotnického personálu, konstatuje v rozhovoru pro Zdravotnický deník profesor Vladimír Tesař, přednosta Kliniky nefrologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Podle něj se jedná o nevyzpytatelné onemocnění, které může být velmi závažné i u relativně mladých a zdravých osob. A podceňovat ji nebo tvrdit, že na starých a nemocných už nezáleží, je velmi nebezpečné.

Ženský organismus ráno procitá dříve. Ale večer je pro něj obtížnější zůstat dlouho vzhůru. Biologické hodiny žen a mužů netikají stejným rytmem. A to nejen pokud jde o spánek. Existují skutečné rozdíly podle pohlaví, avšak i podle věku, v tom, jak prožívá den žena a muž, napsal italský deník La Repubblica.

Napsal více než dvacet knih o zdravém životním stylu a boji s obezitou. Petr Fořt tvrdí, že žádný obecně platný návod na zdravou výživu neexistuje. „Každý to máme jinak,“ říká. Vyvrací mýty, počítání kalorií považuje za zbytečné a doporučované konzumování malých porcí pětkrát denně za mylné.

O opatřeních rozhodují doktoři, kteří „v životě neviděli pacienta“. To jsou lékaři z laboratoří, lékaři z výzkumů, lékaři z hygienických stanic. Profesor Jan Pirk, přednosta Kardiocentra IKEMu, vysvětluje, že diagnóza nemoci se stanovuje z klinických příznaků konkrétního člověka a z pomocných laboratorních a dalších vyšetření. Ale v případě covidu se stanovuje diagnóza jen na základě jednoho pomocného laboratorního vyšetření. Světovou kapacitu v oboru mrzí napjatá atmosféra ve společnosti, protože žít ve stresu je pro zdraví to nejhorší, co může být.

Hlavním úkolem srdce je udržovat oběh krve, která zásobuje orgány živinami a kyslíkem. Když srdce jako pumpa selže, tělu schází krev a nastává problém. Jak může k něčemu takovému dojít?

„Denně mám v ordinaci minimálně dva až tři psychopaty. Ale to není všechno. Pustím si televizi nebo otevřu noviny a tam na mě taky vybafnou. Celý náš společenský systém je založen na dravosti, bezohlednosti, individualismu a neustálém ekonomickém růstu za každou cenu. A právě tento patologický model je ideální živnou půdou pro psychopaty, kteří jej dokonale doplňují a rozvíjejí.“

Krize psychologické vědy je hrozivá. Odhady se různí, ale lze předpokládat, že více než polovina publikovaných studií je zpochybnitelná. Ačkoliv replikační krize je pro psychologii velkou ranou, povaha jejích dopadů ukazuje na problém, jemuž se psychologové budou muset dříve nebo později postavit – problém teorie. Píše Jiří Münich.

Rektor Univerzity Karlovy, lékař a profesor biochemie Tomáš Zima soudí, že koronavirus tu bude napořád, a proto se s ním musíme naučit žít. Navíc je přesvědčen, že sekundárních obětí nákazy může být daleko víc než lidí, kteří zemřou na covid-19. I z toho důvodu přede dvěma týdny vyzval odpovědné osoby, aby uvolnily restriktivní opatření a začaly vracet život do normálu. Zdá se, že vláda na jeho apel slyšela a představila jízdní řád oživení ekonomiky při držení pandemie na uzdě.

Jako nejznámější český neurochuirug Vladimír Beneš dobře ví, o čem mluví, když prohlašuje, že vzhledem k našim znalostem mozku se při jeho operacích lékaři pohybují jako sloni v porcelánu. On sám se doktorů bojí a je rád, že je zatím nepotřebuje. A ačkoli příští rok bude muset předat kliniku svému nástupci, operovat hodlá i nadále.

Měříme si jeho tepovou frekvenci, bolí nás u něj, když vidíme, že venku je krásné počasí a my nemůžeme vyběhnout. Toho, kdo nazuje běžecké boty a vyrazí do přírody, i když je venku slota, nazýváme srdcařem. Přečtěte si, jak vidí spojení běhu a srdce významný český kardiochirurg a současně vášnivý běžec Jan Pirk.

Pozitivní dopad přírody na člověka ukázala řada výzkumů, pobyt v ní například zlepšuje soustředění a komunikaci a zvyšuje kreativitu – 120 minut v přírodě týdně zvětšuje pocit štěstí, les podporuje imunitu a snižuje krevní tlak. Procházka v ní je ověřeným způsobem, jak se vrátit k sobě a reagovat na uspěchanost. Píše Adam Táborský.

Pražská nemocnice Na Homolce se stala prvním zdravotnickým zařízením, kde byl pacientovi voperován nejmenší kardiostimulátor na světě. Přístroj byl implantován mladé pacientce, uvedl v pořadu Interview primář Petr Neužil.

Ředitel Národního ústavu duševního zdraví Cyril Höschl vítá, že svůj duševní stav úspěšně řeší pomocí antidepresiv více lidí, ale varuje, že pacienti je často dostávají zbytečně nebo nesprávně. A naopak ti, kdo je nutně potřebují, se někdy k léčbě vůbec nedostanou.

Člověk je tak starý, na kolik se cítí, říká se. I v šedesáti či osmdesáti se můžete cítit třeba na pětatřicet. Skutečný věk, který prozrazují doklady, je tak pro mnohé jen ošklivé číslo. Odborníci nedávno ale přišli s tvrzením, že se dá číselně určit, kdy se ono mnohdy nechtěné stáří dostavuje a čím se projevuje.

Přední německý virolog Hendrik Streeck tvrdí, že dosud nebyl prokázán přenos koronaviru Sars-CoV-2 v supermarketech, restauracích či kadeřnictvích. Podle něj se příliš nedrží ani na površích a pravděpodobnost jeho přenosu dotekem s takzvaně kontaminovaným povrchem je podle něj malá.

Praha Biosenzor, který má odhalit koronavirus v tekutinách i na površích vyvíjejí vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd (AV). Hotový by mohl být do několika měsíců. Podle AV by odhalil virus dříve, než se u lidí začnou tvořit protilátky. Za Akademii věd to ve středeční tiskové zprávě uvedla Markéta Růžičková.

Své tělo vystavuje všemožným pokusům. Snědl vajíčka tasemnice, kvůli vědě zkusil průjmové prvoky, nechal se kousnout mouchou tse-tse. Koronavirem se ale záměrně nenakazil. „Mamince je 85 let. Nechci ji ohrozit. Tohle nedoporučuji,“ vzkazuje parazitolog Julius Lukeš v rozhovoru po Skypu a dodává, že Donald Trump správně označil infekci „čínským virem“.

S uznávaným českým lékařem o tom, co si myslí o současných opatřeních, přístupu vlády i příkazu nosit roušky, kdykoli a kamkoli vyjdeme z domu.

Padesát let dnes není pro muže žádný věk. Některá onemocnění se však přesto u nich právě v tomto období začínají hlásit. Co proti tomu mohou dělat? Mnozí padesátníci nemají ani tušení o tom, že je začíná ohrožovat některé z civilizačních onemocnění.

Kvůli epidemiologické situaci spojené s onemocněním COVID-19 přistoupila vláda k omezení našeho volného pohybu. Současně sdělila, že pokud nebude boj s koronavirem úspěšný, je připravena přijmout další, ještě tvrdší opatření. Celá situace má ovšem obrovský rozměr nejen medicínský, ale i politický, ekonomický, společenský a psychologický. Podrobujme tyto věci veřejné kontrole.

Současná situace kolem šíření nákazy koronavirem je podle psychiatra Jiřího Podlipného významem a odrazem ve společnosti částečně srovnatelná s tím, co se dělo kolem havárie jaderné elektrárny v Černobylu. „Přál bych lidem, aby zkušenost z toho výjimečného stavu vedla k tomu, aby se alespoň mezi blízkými k sobě začali chovat líp,“ říká lékař v rozhovoru pro MF DNES.

Moderní digitální technologie nám zpříjemňují život, ale také nás dovedou vystresovat. Přibývá lidí, kteří se na ně nedokážou dobře adaptovat nebo s nadhledem čelit tlaku, který přinášejí. Mají problémy třeba se soustředěním, s úzkostí, nespavostí a může je trápit řada dalších potíží. Jsou to důsledky jevu, který odborníci nazvali technostres.