„Největšími hrozbami není hybridní válka a dezinformace, ale migrace, polarizace společnosti a vláda, která nemyslí na své obyvatele.“ Zkušený vojenský analytik Jaroslav Štefec si v bilanci roku servítky příliš nebral. „Současné vládní partě“ navíc doporučil, aby to zabalila a přestala si hrát na profesionály.

Z DEŠTĚ POD OKAP „Pokud válka skončí, bude se jednat o porážku západních elit. A bude to pro Západ znamenat hospodářskou katastrofu. Zlikvidovali jsme vlastní průmysl, nemáme příliš surovin a nejsme schopni nabídnout zbytku světa nic jiného – snad kromě blonďatých manželek nebo prostitutek,“ bilancuje rok 2022 sociolog a spisovatel Petr Hampl. Podle něj je každý muž s výučním listem nebo kuchařka v jídelně schopna vést úspěšnější zahraniční politiku než současné elity. A o elity prý také půjde v příštím roce.

Mocenské manipulace za využití různých zvrácených ideologií opět hýbou společností, kterou vedou k jejímu morálnímu rozpadu. Psycholog Vratislav Kalenda v pořadu O čem se mlčí popsal, jaké psychologické manipulace se každodenně využívají, aby člověk přijal zlo jako morální normu. Varuje, že pokud budou političtí odpůrci dehumanizováni, nemusí se pak jejich nenávist už zastavit; historicky tyto nálady předcházely revolučním zvratům.

„Válka na Ukrajině je vyvrcholením 30letého projektu amerického neokonzervativního hnutí,“ píše Jeffrey Sachs, americký ekonom, analytik veřejné politiky a bývalý ředitel The Earth Institute na Kolumbijské univerzitě, kde má titul univerzitního profesora.

Profesor Jeffrey Sachs byl nedávno ve Vídni. Tam také poskytl rozhovor pro think tank Global Centre for Advanced Studies. V něm kritizoval roli, jakou USA hrají ve světě. „Je to nejmocnější země na světě a má velkou zodpovědnost vůči světu, aby se chovala mnohem lépe, než se chová teď,“ řekl. Zmínil také sabotáž Nord Streamu 2, k níž dle něho měly USA motiv, prostředky a navíc ji Joe Biden ohlásil. A dostal se i k České republice.

Na konci září proběhlo Athénské fórum o demokracii, které pořádá Nadace pro demokracii a kulturu. Hosty byli například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ale také například ekonom a univerzitní profesor Jeffrey Sachs, který se ve svém proslovu věnoval Číně a Rusku a vztahu s nimi. Popřel tezi prezidenta Bidena, že největší souboj dneška je mezi demokraciemi a autokraciemi. A nabádal k opatrnosti v mezinárodních vztazích: „A pak se ptáme - Jak může někdo začít válku? No, čtyři z posledních pěti přišly od Spojených států. A rozšíření NATO také. Potřebujeme nějakou rovnováhu a opatrnost, to je moje pointa.“

Skandální chování Ústřední vojenské nemocnice vůči prezidentu republiky, které nese znaky pomáhání k puči. Takto ostře na základě znalosti práva a Ústavy ČR hovoří ústavní právník Zdeněk Koudelka o aktuálním dění. Připomíná i prezidenta Havla a to, co bylo dovoleno jemu, Zemanovi teď povoleno není. Navíc ÚVN ani po třech dnech nedokázala odpovědět na základní otázku ParlamentníchListů.cz.

Čestný a schopný člověk, který má přirozené charisma, je na výši fyzicky i duševně, nemůže být ani u nás, ale ani ve světě nikdy zvolen. „Protože musí skákat, jak někdo v pozadí píská. Jsou to figurky nastrčené mocnými korporacemi. A my jsme otroci těchto korporací, ti zvolení nám to naše otroctví jenom zprostředkovávají. Jsme v pasti, nemáme řešení,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz etnolog, spisovatel a publicista Mnislav Zelený, který byl při svém pobytu mezi indiány adoptován do kmene Jawalapiti a získal indiánské jméno Atapana. Právě s jejich kulturou srovnává volby v naší civilizaci.

Známý český lékař a publicista na své přednášce představil své zkušenosti s psychopaty a odhalil tajemství jejich taktik.

Do konce největšího válečného konfliktu v dějinách lidstva zbývalo pouhých čtyřiačtyřicet dní. Přesto Pražany 25. března 1945 ještě čekaly tragické okamžiky. Třináct minut před polednem se na nebi zjevily první ze čtyř stovek amerických bombardérů, které na hlavní město nacisty rozervaného Československa ten den zaútočily. Pumy dopadaly zejména na průmyslovou oblast v severovýchodní části.

O přesném počátku epochy označované jako studená válka se vedou spory. Její předzvěstí byl podle historiků památný projev bývalého britského premiéra Winstona Churchilla v americkém Fultonu, ve kterém před 75 lety, 5. března 1946, hovořil o tom, že „od Štětína na Baltu až po Terst na Jadranu byla napříč celým kontinentem spuštěna železná opona“.

Advokátka Daniela Kovářová a advokát Zdeněk Tomíček se vyjádřili ve svém tiskovém prohlášení k protiústavně vyhlášenému nouzovému stavu vládou. Jejich dopis pak podepsali i další signatáři z řad advokátské a právnické obce.

Demokraté doufali, že kontroverzní postava Donalda Trumpa vyvolá modrou vlnu a oni výrazně posílí v obou komorách Kongresu. Dosavadní výsledky jsou ale spíše zklamáním. Centristické křídlo viní z neúspěchu posun strany doleva. Levicová, progresivistická část strany kritiku odmítá a obviňuje demokratické vedení z přílišného zaměření na bílé voliče a antitrumpovská hesla.

Aktéři současné „hybridní války“ překračují meze svých schopností a zpupně se snaží – dost slabomyslnou manipulací s pojmem „novičok“ – veřejnosti pověsit na nos obrovského hejla. A nejen to. Pyšně opouštějí civilizovaný svět, který od pradávna charakterizuje ustanovení soudů, kdy spor dvou stran řeší někdo třetí. Píše Jan Schneider.

Koronavirus rozpoutal vlnu konspiračních teorií, a kdyby Zlatý slavík žil, nejspíš by se debaty o nich účastnil. Zajímavé předpovědi každopádně již před dvaceti lety učinil ohledně zneužití digitálních technologií.

Na článek Václava Makrlíka Směřuje současná Evropská unie k říši národa německého? zareagovali Jakub Kučera a Lukáš Rejzek. Dle nich obsahuje zajímavá fakta a myšlenky, ale i sporná tvrzení.

Předpovědi, že britská ekonomika po brexitu poklesne, je třeba brát s rezervou. Zda se však současnému britskému premiéru Borisi Johnsonovi podaří transformovat Británie, ukáže čas. Někteří evropští politici to považují za reálné. Chce-li EU přežít, potřebuje reformy, v což nevěří ani její vrcholní představitelé. Píše Petr Pietraš.

Polák Donald Tusk předává žezlo Belgičanovi Charlesu Michelovi. Ten se od prvního prosince oficiálně stává předsedou Evropské rady. Předpokládá se, že bude agendu Evropské unie vést směrem k sebevědomé politice, která je schopná konkurovat Číně. Zásadně se ale nejspíš změní vztah ke střední Evropě.

Demokratické vládnutí není jen soubor pravidel, ale i hodnot, který by měl obecný konsenzus vyznávat, a v němž přednosti pravdy a lásky k bližním tvoří nikoliv poslední položku. Bez mravní integrity vládnoucích však mohou občanské ctnosti platit jen omezeně. Není jedno, kdo konkrétní úřad v demokracii zastává. Píše Radim Seltenreich.

Americké „midterm“ volby do Kongresu loni v listopadu se do politické historie ničím zvláštním nezapsaly – výsledky kopírovaly hlasovací stereotypy. Do technologických dějin ale zářez udělaly. Část Američanů totiž volila po mobilu a na technologii, již proslavil bitcoin a dalších 1400 „kryptoměn“ – na blockchainu. Píše Pavel Kysilka.

Jméno nenápadného úředníka Mariány Čalfy mohla veřejnost poprvé zaznamenat 21. dubna 1988, když prezident Gustáv Husák jmenoval federální vládu Lubomíra Štrougala. Seznam ministrů přineslo druhý den Rudé právo a Čalfovo jméno bylo na posledním místě. Nový ministr bez portfeje ale byl teprve na začátku své kariéry.

Nový odklad brexitu si v noci na čtvrtek vysloužil kritiku ze zámoří, když šéf Bílého domu Donald Trump vyčetl Evropské unii, že je vůči Spojenému království příliš tvrdá. Sedmadvacet zemí EU a Británie se v Bruselu dohodly na odkladu brexitu do 31. října s tím, že pokud britský parlament schválí dohodu o vystoupení, odejde země z unie dřív. Podle Trumpa se Brusel vůči Londýnu chová špatně.

Konzervativci mohou být šťastní, neboť nejsou ideologové, a musejí být zejména proti ideologiím, jako je nacismus, komunismus, multikulturalismus, genderismus či transgenderismus. Díky tomu odsunou politickou korektnost a pokrokářství na smetiště dějin jako bizarní kapitoly lidské historie. Alespoň ve střední Evropě. Píše Roman Joch.

Zatímco pozice Francie a Německa odchodem Velké Británie z Evropské unie posílí, Česko ztratí frekventovaného spojence a bude muset nabízet svůj hlas i v zemích, kde to dříve nebylo nutné. Podle člena českého diplomatického sboru, který si přál zůstat v anonymitě, nás tak čekají jednání třeba se Skandinávci, Pobaltím ale také Portugalskem.

Slov německé kancléřky Angely Merkelové o tom, jak by se národní státy měly vzdát suverenity, si všiml politik ODS Václav Klaus mladší. K jeho statusu na Facebooku, kterým se k tomu vyjádřil a nepřímo srovnal kancléřku k nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi, pak přidalo komentář téměř 300 uživatelů, sdílelo jej téměř 1 300 příznivců a lajkovalo jej 2 600 lidí.

Skupina liberálních odborníků předestřela pět scénářů, co by se stalo, když by se Česko odklonilo od Západu. Tři z nich končí špatně, viděno optikou zachování unijního projektu.

Německo je považované za stabilní demokracii, jež se poučila z minulých chyb. Z ekonomického hlediska pak za moudře řízený sociální stát, jenž se vyhýbá výstřelkům typickým pro „anglosaský“ model. To vše je novodobá legenda, jež má s realitou společného jen málo.

Philip Pettit je teoretikem nového republikanismu. Své pojetí ukazuje v rozhovoru, v němž se věnuje Donaldu Trumpovi, brexitu nebo populismu.

Mezi spojeneckými vojáky vzbuzoval paniku. Oprávněně. Nacistický tank Tiger, šedesátitunové monstrum, se zdál nezničitelný a naprosto smrtící. K odhalení jeho slabých míst bylo zapotřebí získat netknutý stroj. A přesně to byl úkol pro majora Douglase Lidderdaleho.

V první polovině roku 1918 se státy Dohody odklonily od programu středoevropské federace prezidenta USA Woodrova Wilsona. A přiklonily se k francouzskému „cordon sanitaire“ neuhájitelných států, z nějž vznikla i Československá republika. Ty se ale následně staly obětí nacistického Německa a bolševického Ruska.