Ekonom a profesor Peter Staněk, který radil několika slovenským premiérům, patří k těm, kteří ekonomii vnímají jako skutečně společenskou vědu pracující s lidským uvažováním. Ve svém nejnovějším rozhovoru pro web Nadační fond Svědomí národa se zamýšlí nad tím, jakou moc nad člověkem a společností může mít dluh. „Záměrně nás zadlužili, aby nás mohli vlastnit“ říká otevřeně a myslí při tom na vlivné nadnárodní skupiny.

Sociálními sítěmi od neděle koluje video, na němž hovoří právník Miroslav Kříženecký. Zabývá se životem a kariérou Petra Pavla, zejména před rokem 1989. O té Kříženecký z vlastní profesní minulosti ledacos ví a z toho vycházejí jeho pochybnosti, které na síti vzbuzují zájem.

Jaký je hlavní rozdíl mezi Nerudovou, Pavlem a Babišem? „Moc,“ říká aktivistka, spisovatelka a exposlankyně Klára Samková. Andrej Babiš ji má pořád. I jako řadový poslanec, protože ji budoval celá léta. A proto mu nyní, když zavolá, Emmanuel Macron zvedne telefon. A i kdyby prohrál, tak o ni nepřijde. Podle Kláry Samkové se Babiš už jako prezident chová, takže má jasno: „Buď 7. března usedne na Hradě papírový panák, anebo dvojitý prezident. Prezident oplývající svou mocí a mocí formální.“ A podle toho hodlá volit.

Existují rýpalové, kterým se na fialové (rudá se zelenou) vládě pořád něco nelíbí a neustále omílají „inflace“, „energie“, „plyn“ a podobné pomíjivé věci, namísto aby vládu pochválili za prosazení věcí skutečně důležitých.
Vláda například odhlasovala, že v souladu s předpisy EU budou u nás zakázány výroba a prodej jednorázových plastových příborů, talířů a brček.
Přitom si neuvědomují, jak důležité to je zvláště v dnešní době, kdy by někteří nezodpovědní občané mohli začít těmito použitými výrobky topit.

Výsledky sněmovních voleb ruku v ruce se zbavením Miloše Zemana ústavních pravomocí přinesou nebezpečí v podobě „ukrajinizace“ České republiky. Varuje před tím vysokoškolský pedagog a publicista doc. Radim Valenčík. Podle něho hrozí, že naše země bude na základě impulsů ze zahraničí nástrojem k destabilizaci celého regionu střední Evropy. Hrozba ekonomického zbídačení populace znamená prý v porovnání s tím daleko méně vážné problémy. Svou „sviňskou“ roli dle Valenčíka sehraje i mediální mainstream.

Tak jsem zase nedávno četla rozhovor s jedním tím mladým hercem, tím dítětem svého slavného rodiče, který se vyjádřil, že jeho snem sice bylo natočit film, ale jakmile si to splnil, může jít dál a zkusit něco nového a bez kamer. Předtím to byl rozhovor s dalším dítkem, které zase psalo, že nikdy točit ani hrát nechtělo, že to prostě přišlo, tak to zkusilo, ale vlastně neví, zdali je to TO, co chce dělat.

Známý český psychiatr Cyril Höschl v pořadu Kupředu do minulosti rozebral, jak epidemie koronaviru může ovlivnit naši svobodu. Připomíná, že osobní svobody i svoboda slova jsou čím dál víc ohroženy. „Od prvních týdnů koronavirové pandemie vidíme, jak jsme rázem, ze dne na den, obětovali všechny svobody, kterých jsme dosáhli po listopadu 1989,“ uvádí profesor, s tím, že se zde objevilo to, co tu bylo za okupace i za minulého režimu. V čistě modelové situaci, ale principy jsou úplně stejné.

Noví senátoři? Mnoho slibů, které ani při nejlepší vůli nemohou splnit, říká v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz Jaroslav Doubrava. Vyjadřuje se i k věcem na úrovni Unie – jednu aktuální přirovnal k hodnotě použitého toaletního papíru. „Gangy“ ve prospěch nepřizpůsobivých, poslanečtí tupouni, banda zpocených sluhů, zdegenerované elity, blouznění spasitelských sekt. A eurokomisařka Jourová? Kolaborantka, hanba pro ČR... Máme se bát Německa jako před světovými válkami?

„Erdogan krade ropu ze Sýrie a teď bude okupovat a krást plyn Řekům a Kypřanům a Evropská unie bude dělat co? Zavede další sankce na Bělorusko a Rusko,“ říká spisovatel a podnikatel Václav Řehák, který žil dlouhá léta ve Velké Británii. V rozhovoru odsuzuje nedodržování dohod ze strany Turecka i rozdělování migrantů ze shořelého migračního centra na ostrově Lesbos. Připomněl, že Brusel platí Turecku šest miliard eur, a přesto čelí výhružkám. Odsoudil i návštěvu Tchaj-wanu a chování Evropské unie směrem k Britům.

Tomáš Poláček z časopisu Reportér udělal rozhovor se známým českým výtvarníkem Adolfem Bornem. Zabrousili spolu do historie, jak blízké, tak dávné, bavili se o životě, o tom, jak to tu vypadalo po válce a dostalo se i na dnešní politickou situaci a českou mentalitu.

Návštěvu amerického ministra zahraničí Mika Pompea v Česku, který vyjádřil obavy o svobodu a demokracii jeho obyvatel, komentují ve čtvrtek bývalý prezident Václav Klaus a bývalý hradní kancléř Jiří Weigl. Podle nich není ani tak ohroženo Česko aktivitami konkurenčních velmocí Číny a Ruska, jako USA vlastní vrtkavou svobodou a demokracii.

Francouzská herečka Brigitte Bardotová se ani v pětaosmdesáti letech nebojí říct svůj názor a pro silná slova nejde daleko. V otevřeném dopise na Twitteru podpořila francouzskou policii a kriticky se vyjádřila na adresu francouzských politiků, které označila za „bezkulčáky“ a zbabělce.

Západní společnost žije vlastními tématy: patří k nim koronavirus, protirasistické demonstrace, spor o zachování či likvidaci liberalismu. Takto zahleděna do sebe přehlíží, co se děje mimo ni – hlavně v jihovýchodní Asii.

Svoboda slova je civilizační výdobytek pro všechny, proto je třeba ji bránit společně. Nestačí, že ji garantuje Ústava. Bylo by velkou chybou, kdyby se zpolitizovala a stala dalším předmětem sporů, kdy si znesvářené strany rozdělí, kdo je pro a proti. Proč nebránit demokracii jako diskusi, v níž si lidé důvěřují? Píše Adam Růžička.

Čím méně používáme rozum a zkušenosti z praxe, čím hůře ovládáme jazyk a známe jen hesla, tím méně rozumíme světu, který nás obklopuje, říká historik a spisovatel Vlastimil Vondruška. Je toho názoru, že hranicemi našeho světa jsou právě hranice našeho jazyka. V komentáři pro Mladou frontu Dnes píše, že dnešní společnost se proto nedokáže shodnout na většině elementárních postojů, jelikož díky jazyku a schopnostem jim různí lidé přisuzují různý obsah. V kontextu s tím zmiňuje pojem demokracie nebo klimatickou změnu. A zamyslel se nad tím, proč si vysloužil přízvisko „Babišův pohůnek“.

Hněvivá slovní bitka ohledně nominace Hany Lipovské do Rady ČT opět vyjevila úsilí tzv. liberálů diskreditovat, umlčet, ukřičet a vyloučit konzervativní kritiku veřejnoprávních médií, nepřipustit paletu názorů, zejména jde-li o věřící katoličku. Kam se poděl pravý liberalismus, tolerance opačného hlediska, ctnost snášenlivosti, schopnost racionálně a věcně argumentovat? Staří liberálové zrušili cenzuru, nepochybovali, že se v diskusi tříbí názory.

S odstupem tří týdnů po britských volbách je možné analyzovat situaci – vítězství Borise Johnsona je triumfem demokracie nad nevolenými globalistickými elitami. Britové dali jasně najevo, že si nenechají říkat, co je pro ně dobré a co ne, a už vůbec, koho mají či nemají volit. A vykročili po stopách svých předků. Píše Petr Bystroň.

Na otázku, zda chudí a obyčejní lidé mají vládnout, říkám hromovým hlasem ano. (G. K. Chesterton). V Anglii po téměř půlstoletí unijní vlády modernizátorů zvítězila restaurace čili patriotismus, zdravý rozum a obnova národní nezávislosti.

Jak si všímá publicista Vlastimil Podracký, universalisté přitvrdili osočování Ruska a Číny. „Nejspíš je to kouřová clona, aby se něco za zády obyvatel prosadilo, třeba migranti a přepsaná historie ve školách. Musí vytvářet nepřítele (jako kdysi komunisté), aby zdůvodnili svoje totalitní praktiky,“ myslí si. Potřebují dle něj každého oponenta označit jako ruského agenta, stejně jako kdysi komunisté označovali oponenty za agenty imperialismu.

Obstarat si vzdělaný národ není snadné, a proto se žebříček hodnocení 15letých studentů PISA ostře sleduje. U Číny se zřejmě uplatnila obousměrná kauzalita – růst bohatství má za následek vyšší IQ a opačně. Západ investuje ohromné prostředky do studentů s nízkým IQ, Izrael do těch, kteří jsou schopni něco dokázat. Píše Pavel Kohout.

Vláda utrácí o sto šest, když se ekonomice daří. A zase si budeme utahovat opasky, až se bude ekonomice nedařit, kritizuje David Marek.

17. listopad není v Praze dějištěm pouze různě orientovaných oslav, demonstrací či bojůvek, ale též slavnostní konference v žofínském paláci na Slovanském ostrově. Řečníci jako šéf Senátu Kubera, senátor Čunek či lídr Trikolóry Klaus mladší varovali před úbytkem svobody. „Za svobodu musíme nadále bojovat,“ řekl docent Miroslav Ševčík z VŠE, který konferenci organizuje. Kritizoval „řvouny“ z Národní třídy, kteří chtějí ukrást odkaz listopadu 1989.

Měli slávu, hvězdnou kariéru, miliony na kontě a fanynky jim padaly k nohám. Jenže během sportovního vrcholu nemysleli na zadní kolečka, případně mysleli, ale fušovali do řemesla, kterému nerozuměli. Všechny úspory prošustrovali, až jim zbyly jen dluhy a oči pro pláč. Proč si nevzali příklad třeba z Tomáše Ujfalušiho (41), který neváhal a nejen spořil, ale po kariéře i pracoval a zainvestoval do nemovitostí?

Evropa páchá sebevraždu. Lépe řečeno, její vlastní představitelé se rozhodli, že svou civilizaci zavraždí - parafrázuji úvodní věty z Podivné smrti Evropy Douglase Murrayho.

Za dveřmi jsou volby do europarlamentu ovládaného německými zájmy. Volby mohou přece jen trochu ovlivnit naši budoucnost, takže účast by měla být hojná. Rozhodně to nevzdávat. Jinak půdou k volbám organizovaně, možná se zpěvem Ódy na radost pouze bezmyšlenkovitě věřící voliči těch, kterým nic neříká vlast, národ, jejich historie, rodina tvořená mužem, ženou a jejich dětmi, slušnost a další pojmy, především čest, na nichž stojí lidská civilizace ve své pozitivní vývojové fázi.

Obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou bude špatná pro celý svět. Řekl to v rozhovoru s finanční televizí CNBC americký miliardář Warren Buffett.

Protože v posledním týdnu se u nás konaly pouze komediální šarvátky pro nemyslící voliče a oslava vítězství euromarxistky, tedy silně našminkované služky cizáckých zájmů Čaputové na Slovensku. Vzhledem k tomu, že Čaputová je naprostá nula, mohla by se zařadit bez problémů do vedení stran pražské havlérky.

Vstup České republiky do NATO před dvaceti lety nám sice zajistil relativní bezpečí, ale zároveň jsme se stali součástí paktu, který krátce poté zahájil nelegální válku proti Srbsku. Profesor Jaroslav Šesták na místě zažil bomby svržené zejména letouny USA, jejich ničivý účinek a bolest nad ztracenými životy.