Podnájem bytu vzniká, jestliže nájemce umožní na základě podnájemní smlouvy užívat nájemní byt podnájemci. Kromě uzavření smlouvy mezi nájemcem a podnájemcem je obecně k platnosti podnájmu potřeba, aby s ním souhlasil pronajímatel, tedy zpravidla vlastník bytu.

„Souhlas pronajímatele není nutný, jestliže bude nájemce s podnájemcem v bytě bydlet. Lidé však někdy zapomínají, že o podnájem se jedná i v případě, kdy družstevní byt přenechává družstevník další osobě k bydlení. Družstevní byt je totiž vlastnictvím družstva a družstevník je jeho nájemcem. U družstevního bytu je tedy rovněž potřeba souhlas družstva s podnájmem,“ zdůraznil vedoucí právního oddělení dTestu Lukáš Zelený.

V případě, že nájemce v takovém případě nemá potřebný souhlas pronajímatele, podnájemní smlouva je neplatná. Podnájemce bude muset byt opustit a pronajímatel může nájemce z bytu vypovědět.

Pokud chybí souhlas s podnájmem družstevního bytu, může v krajním případě dojít k vyloučení družstevníka z družstva. „A to v případě, že by družstevník opětovně podnajmul byt bez souhlasu a družstvo by mu zároveň zaslalo písemnou výstrahu,“ upřesnil Zelený.

Doba trvání bývá nejistá

I když má nájemce potřebný souhlas, je vhodné si podnájem dobře rozmyslet. Nese totiž rizika jak pro nájemce, tak pro podnájemce. „Jestliže podnájemce nebude například platit za služby či užívání bytu nebo způsobí v bytě škodu, půjde to na vrub nájemce, který bude muset pronajímateli škodu uhradit. Pronajímatel a podnájemce totiž nemají vzájemná práva a povinnosti,“ vysvětlil Zelený.

Nevýhodou pro podnájemce je skutečnost, že nemá jistotu ohledně doby trvání podnájmu, jelikož podnájem končí automaticky, jestliže skončí nájem. Stačí tedy, aby se nájemce s pronajímatelem dohodli na skončení nájmu, a podnájemce se bude muset z bytu odstěhovat.

V minulosti se objevily názory, že podnájemci lze zakázat v podnájemní smlouvě v bytě chovat zvířata, podnikat, kouřit, zařídit si trvalý pobyt, nebo naopak mu uložit povinnost zaplatit smluvní pokutu. „Jedná se ovšem o ustanovení zkracující práva nájemce a ta jsou v nájemní smlouvě zakázaná. Jestliže v nájemní smlouvě jsou, nájemce se jimi nemusí řídit. V dTestu se domníváme, že taková ustanovení nesmějí být ani v podnájemní smlouvě,“ uvedl Zelený.

Lidem, kteří se po zvážení uvedených rizik rozhodnou podnájemní smlouvu uzavřít, doporučuje, aby se přesvědčili, že nájemce je oprávněn byt podnajmout, tedy že má platnou nájemní smlouvu a zároveň souhlas pronajímatele s podnájmem.

Autor: svj, Právo