Když žáci ve školním roce splní všechnu práci, dostanou vysvědčení. To letošní už uložili kamsi do šuplíku a užívají si volna. V září usednou do lavic s čistým štítem. To zákonodárci některé úkoly nestihli a jiné odložili. Podle oslovených odborníků na vzdělávání nejvíce „hoří“ pět oblastí, kvůli kterým se české školství nemá šanci posunout.

„Uplynulý školní rok spíše zvyšuje obavy z toho, že cokoliv měnit pozitivním směrem je těžké. Záplatujeme pouze ty největší díry, zachraňujeme pouze to, co nejvíc hoří,“ zhodnotil nyní již uplynulý školní rok tiskový mluvčí vzdělávací společnosti EDUin Bohumil Kartous.

Podoba maturity nevyhovuje

Z čeho je tedy třeba složit reparát? Hlavním tématem poslední doby jsou maturity. Ministr školství Robert Plaga (ANO) v rozhovoru pro LN připustil, že současná podoba takzvané zkoušky z dospělosti nevyhovuje: „Nechci být kategorický. Podívejme se, kde všude jsou nasazeny společné maturity. Je jasné, že jedna úroveň je nevyhovující. Pro někoho je příliš vysoká, jako vstupenka na vysoké školy je moc nízko. Může to tedy být buď maturita a mistrovská zkouška, nebo maturita a maturita plus. Jiné varianty nevidím.“

Předseda školského výboru Václav Klaus mladší očekává, že ministr školství Robert Plaga přijde s řešením, které bude dlouhodobé. A nejlépe nechá vytvořit pracovní skupinu, která „novou maturitu“ bude řešit.

Předseda školského výboru Václav Klaus mladší očekává, že ministr přijde s řešením, které bude dlouhodobé. A nejlépe nechá vytvořit pracovní skupinu, která „novou maturitu“ bude řešit. „Mělo by to být ve prospěch vzdělávání, aby se nemusel co dva tři roky měnit zákon,“ řekl Klaus, co očekává od jednání. Téma, jak to udělat, aby v zadáních maturitních testů nebyly chyby, se řeší dokonce teď o prázdninách. Těsně po letošním maturitním klání se totiž na chyby přišlo a ministr Plaga odvolal Jiřího Zíku z postu ředitele Cermatu – organizace, která testy zajišťuje.

Od nové ředitelky Michaely Kleňhové chtěl do června vědět, jak se dá zařídit, aby systém kontroly lépe fungoval. To se stalo až v polovině prvního prázdninového měsíce. Ředitelka Cermatu Michaela Kleňhová rozhodla, že se v hodnotících komisích zvýší počet odborníků ze současných dvou na tři až čtyři, přičemž experti se budou pravidelně obměňovat, aby se snížilo riziko přehlédnutí chyby. „Pokud přesto při vyhodnocování testů obdrží Cermat od hodnotitelů či veřejnosti upozornění na možnou chybu, podnět okamžitě prověříme a přijmeme opatření k nápravě,“ uvedla Kleňhová.

Učitelé jsou podhodnocení

Klíčové bude i to, kdo bude žáky učit a za kolik peněz. „Příští rok ukáže, zda vláda bude schopná změnit zoufalé podhodnocení učitelů. Je to jediný vymahatelný cíl, který si v oblasti vzdělávání tato vláda stanovuje,“ napsal LN Bohumil Kartous z odborné společnosti EDUin. Vláda ve svém programovém prohlášení slíbila, že platy učitelů vzrostou do roku 2021 na 150 procent současné úrovně.

Podle ministra školství Roberta Plagy by v roce 2021 měli učitelé dostávat průměrně 46 tisíc korun. Na začátku června kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) oznámil, že na platy regionálních učitelů našel pro letošek miliardu navíc.

Podle ministra školství Roberta Plagy by v roce 2021 měli učitelé dostávat průměrně 46 tisíc korun. Na začátku června kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) oznámil, že na platy regionálních učitelů našel pro letošek miliardu navíc. Krajské úřady podle ministra vyčíslily, že jim právě tato částka pro regionální školství chybí. Vláda navýšení nakonec schválila. Podle Klause mladšího by učitelé mohli dostat peníze navíc místo uvažované reformy financování regionálního školství.

Změna financování školství

Reforma financování regionálního školství má přijít na 13 miliard korun. Tento dlouho uvažovaný krok zajistí, že školy nebudou dostávat peníze podle počtu žáků, ale odučených hodin. Nemusí tak zaplňovat třídy „po strop“ a výuka se zkvalitní. Vzdělávací ústavy se na reformu připravovaly, na konci školního roku ale přišla změna: úprava se rozloží.

Reforma financování regionálního školství má přijít na 13 miliard korun. Tento dlouho uvažovaný krok zajistí, že školy nebudou dostávat peníze podle počtu žáků, ale odučených hodin.

„Ředitelé škol by velmi uvítali, kdyby měli možnost si před plnou změnou systému reformu takzvaně osahat a vyzkoušet,“ uvedl ministr Plaga hlavní důvod, proč podpořil rozdělení reformy do dvou let. Od září 2019 dostanou školy peníze navíc na dělení vyučovacích hodin, od ledna 2020 pak má být reforma spuštěna naplno.

Nalákat mladé kantory

Změny by také měly dolehnout na pedagogické fakulty. Z nich mají podle odborníků vycházet kantoři, kteří skutečně chtějí učit. „Potřebovali bychom přitáhnout do školství více schopných lidí,“ říká Kartous. V příštím roce proto chce ministr Plaga pro pedagogické fakulty sehnat nejméně 200 milionů.

Změny by také měly dolehnout na pedagogické fakulty. Z nich mají podle odborníků vycházet kantoři, kteří skutečně chtějí učit.

„Je třeba výrazně zvýšit počet absolventů fakult, kteří pak na školy přímo vstupují. Z analýzy, kterou jsme si dělali, to vycházelo tak, že jako učitel nastoupí do škol jen jeden ze dvou absolventů. Načež v prvních dvou letech je tam ještě nemalá ‚úmrtnost‘, protože se očekávání významně liší od reality. Učitel je s ní konfrontován a je mu potom za mrzký peníz naloženo, takže se podívá na pár inzerátů – a klidně odchází. Zvlášť v této době, kdy je každý přetahován soukromým sektorem,“ řekl Plaga.

Jednotné přijímací zkoušky

Vedle maturit se v minulém školním roce otevřela také možnost reformy jednotných přijímacích zkoušek. Ty byly zavedeny ve školním roce 2016/2017 a mají zajistit, že se na střední školy dostanou lidé, kteří mají šanci složit zkoušku z dospělosti. Ti, kdo se na státní maturitu necítí, si vyberou odborné zaměření.

Přijímací zkoušky samy o sobě žádný výrazný posun v distribuci žáků a jejich zájmu o studium nezpůsobily. O gymnázia byl letos při podávání přihlášek větší zájem, naopak nižší o střední odborná učiliště.

Podle odborníků ale systém takto nefunguje. „Přijímací zkoušky samy o sobě žádný výrazný posun v distribuci žáků a jejich zájmu o studium nezpůsobily,“ uvedl odborný konzultant EDUin Tomáš Feřtek. O gymnázia byl letos při podávání přihlášek větší zájem, naopak nižší o střední odborná učiliště.

„Je tu patrné, že se u nás udržuje poněkud abnormální poměr všeobecných a odborných oborů čtyřletého studia – zhruba 70 ku 30. Ten poměr je jinde v Evropě vyváženější, často i opačný než u nás,“ dodal Kartous. Ministr Plaga připustil, že i v tomto případě dojde na debatu o budoucí podobě jednotných přijímacích zkoušek.