Jdi na obsah Jdi na menu

Průvodce po historii amerického kapitalismu

 

Obchod byl kormidlem určujícím směr amerických dějin. První osadníci sice zpočátku trpěli nedostatkem, ale nakonec objevili lukrativní byznys, jímž bylo pěstování a export tabáku. Běh dějin určovalo i plantážnické hospodaření. A rozlehlost USA umožnila americkým společnostem koncem 19. století předehnat britské či německé konkurenty.

 

Bhu Srinivasan, Americana: A 400-Year History of American Capitalism | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy
 
Bhu Srinivasan, Americana: A 400-Year History of American Capitalism 
foto: Montáž Richard CortésČeská pozice

 

Telegraf a televize, letadla a iPhony, rádio a železnice, ocelářské závody i Silicon Valley. S tím vším se setkáte v knize Bhua Srinivasana Americana: A 400-Year History of American Capitalism (Americana. 400 let historie amerického kapitalismu), která mapuje čtyři sta let historie amerického kapitalismu.

Čtyři století, během nichž se z USA stala největší ekonomika světa, popisuje Srinivasan lehkým, přitom navýsost účelným stylem. Každá kapitola se týká konkrétního tématu: tabáku, bavlny, ropy nebo třeba mobilních telefonů. A všechna jsou sestavena tak, aby chronologicky provedla historií americké ekonomiky.

Od detailů k celistvosti

Kniha je plná pitoreskních detailů. Věděli jste třeba, že aby Steve Jobs a Steve Wozniak získali peníze na založení společnosti Apple Computer, musel jeden z nich prodat svůj minibus Volkswagen a druhý kalkulačku Hewlett-Packard? Nebo že známá americká podnikatelská rodina Buschů, proslavená produkcí budweiseru, v USA každý rok až do počátku první světové války konala mohutné oslavy při příležitosti narozenin německého císaře?

Srinivasan pohlíží na dějiny amerického kapitalismu z nadhledu. Poukáže na detaily, zároveň ale vždy poradí poodstoupit od obrazu a pohlédnout na něj v jeho celistvosti.

Podobnými odbočkami se ale nenechá Srinivasan odvést od svého hlavního cíle – pohlédnout na dějiny amerického kapitalismu z nadhledu. Je jako umění znalý průvodce v galerii. Poukáže na detaily, zároveň ale vždy poradí poodstoupit od obrazu a pohlédnout na něj v jeho celistvosti.

Srinivasan na řadě příkladů ukazuje, že obchod byl kormidlem určujícím směr amerických dějin. První osadníci sice zpočátku trpěli nedostatkem, ale nakonec objevili lukrativní byznys: pěstování a export tabáku. Jejich touha po luxusu nicméně vedla k tomu, že se rychle zadlužili, přičemž věřiteli byli Britové. To se ukázalo jedním ze zdrojů nevraživosti vůči britské koloniální nadvládě. Když se pak přidala britská snaha zajistit si z amerických kolonií dodatečné příjmy po sedmileté válce (1756–1763), která vyždímala královskou pokladnu, byla výsledkem americká válka za nezávislost.

Ani Američan, ani historik

Dalším příkladem, kdy ekonomika určovala běh dějin, bylo plantážnické hospodaření, závislé na práci otroků, které se rozvinulo v jižních amerických státech. Jak Srinivasan ukazuje, ceny při aukcích naznačovaly, že v roce 1860 byla hodnota všech otroků v USA okolo čtyř miliard dolarů, přičemž roční rozpočet federální vlády dosahoval zhruba 69 milionů dolarů. To vysvětluje, proč byla otázka jakéhokoli finančního vyrovnání za zrušení otrokářství v USA zcela mimo realitu a občanská válka pro jižanské otrokáře nevyhnutelná.

Srinivasan sice není ani Američan, ani historik (jde o indického imigranta, který zbohatl podnikáním v médiích), navzdory tomu napsal jednu z nejpoutavějších knih o americké historii v uplynulých letech

Srinivasan také vysvětluje, jak rozlehlost USA umožnila americkým společnostem koncem 19. století předehnat britské či německé konkurenty. Využily úspor z rozsahu vyplývajících z faktu, že působily ve státě rozléhajícím se celým kontinentem. Srinivasan sice není ani Američan, ani historik (jde o indického imigranta, který zbohatl podnikáním v médiích), navzdory tomu napsal jednu z nejpoutavějších knih o americké historii v uplynulých letech.

Americana: A 400-Year History of American Capitalism

Americana. 400 let historie amerického kapitalismu

AUTOR: Bhu Srinivasan

VYDAL: Penguin Press 2017

ROZSAH: 576 stran

Mezilidské vztahy jsou důležitější než ekonomická nerovnost

Co činí lidi šťastnými? Proč by vlády měly pečovat o štěstí občanů? A jak by se měla politika změnit, aby byli lidé šťastnější? Andrew E. Clark, Sarah Flecheová, Richard Layard, Nattavudh Powdthavee a George Ward, pět sociálních vědců z London School of Economics, se pokusila v knize The Origins of Happiness: The Science of Well-Being over the Life Course (Původ štěstí. Věda o blahobytu nad samotný život) na tyto otázky odpovědět.

Analyzovali data více než sto tisíc osob, přičemž zjistili, že překvapivě malou roli hraje při štěstí lidí otázka ekonomické nerovnosti. Mnohem důležitější jsou mezilidské vztahy a psychické a fyzické zdraví.

 

  • The Origins of Happiness: The Science of Well-Being over the Life Course

 

Původ štěstí. Věda o blahobytu nad samotný život

AUTOŘI: Andrew E. Clark, Sarah Flecheová, Richard Layard, Nattavudh Powdthavee, George Ward

VYDAL: Princeton University Press2018

ROZSAH: 326 stran

Varování před nekontrolovatelnou globalizací

Harvardský ekonom Dani Rodrik varuje v knize Straight Talk on Trade: Ideas for a Sane World Economy (O obchodu bez iluzí. Ideje pro zdravou světovou ekonomiku) před nekontrolovatelnou globalizací, jež podkopala suverenitu národních států a vytvořila nerovnosti mezi vrstvou kosmopolitních „profesionálů“ a zbytkem populace.

S Rodrikem nemusíte v kritice globalizace souhlasit, v některých ohledech je ale mrazivě přesný. Třeba když tvrdí, že mnozí jeho kolegové se v posledních letech chovali při obhajobě volného obchodu spíše jako ideologové než jako vědci. Výsledkem tohoto nekritického přístupu byly politické chyby, rostoucí nerovnost a také Donald Trump v Bílém domě.

 

  • Straight Talk on Trade: Ideas for a Sane World Economy

 

O obchodu bez iluzí. Ideje pro zdravou světovou ekonomiku

AUTOR: Dani Rodrik

VYDAL: Princeton University Press 2017

ROZSAH: 336 stran

Autor: Petr Kain