Věří, že to dobré i špatné, co v životě uděláte, se vám jednou vrátí. Tvrdí, že cesta je důležitější než cíl, že slovo se má držet a podvádět se nesmí. Držet se takové filozofie, a přitom již řadu let úspěšně podnikat, se zdá jako malý zázrak. Možná je to ale vážně karma.

S výrobou koupelnových předložek začínal jako 17letý ve firmě svých rodičů. Šili je doma v chalupě. Dnes vede firmu s více než sto zaměstnanci, v Mladých Bucích na úpatí Krkonoš má velkou továrnu a se svými produkty se úspěšně chytil i v USA. Jiří Grund mladší dokázal z koupelnových předložek vytvořit sexy produkt, na jehož podobě se podílí řada věhlasných světových designérů a návrhářů. Cesta, kterou musel ujít, byla ale hrbolatá a některé pády dost bolely. Zvednout se a jít dál mu prý mimo jiné pomáhá i buddhismus.

„Učení, že vše je proměnlivé a nic není trvalé, že to dobré i špatné jednou zmizí a objeví se něco nového, strašně moc pomáhá. Stejně mi buddhismus pomáhá, když mne někdo podvede. Neztrácím díky němu víru v dobro lidí, protože to bych pak nemohl smysluplně existovat,“ vysvětluje v rozhovoru Jiří Grund, šéf rodinné firmy Grund.

LIDOVÉ NOVINY: Český textilní průmysl neprocházel od konce komunistického režimu zrovna skvělým obdobím. Vaší firmě, založené těsně po listopadové revoluci doslova na zelené louce, se navzdory tomu docela daří. Jak je to možné?

Textilní průmysl obecně prošel od listopadu 1989 velkou změnou. Zpočátku jsme z pohledu Němců měli stejné platy jako v Číně a bylo to k nám navíc jen přes kopec. Když pak Čína v roce 2004 vstoupila do Světové obchodní organizace, najednou padla cla a Číňané byli levnější. A český textilní průmysl se na to z valné části nepřipravil.

GRUND: Stejně jako každá firma i my jsme měli lepší i horší léta. Textilní průmysl obecně prošel od listopadu 1989 velkou změnou. Zpočátku jsme z pohledu Němců měli stejné platy jako v Číně a bylo to k nám navíc jen přes kopec. Když pak Čína v roce 2004 vstoupila do Světové obchodní organizace, najednou padla cla a Číňané byli levnější. A český textilní průmysl se na to z valné části nepřipravil.

Měl jsem tehdy ve firmě na starosti export a jasně jsem říkal, že musíme prodávat pod naší značkou. To ale znamenalo začít konkurovat našim velkoobchodním partnerům, kteří od nás odebírali zboží a prodávali ho pod vlastní značkou. V podstatě jsme tím riskovali, že přijdeme skoro o polovinu obratu. A to se nakonec stalo, protože od nás velkoobchodní partneři odešli. Jenže oni by od nás k Číňanům odešli tak jako tak. Vždyť tam bylo všechno o polovinu levnější. To bylo velmi těžké období a vlastně také jediný rok, kdy jsme byli ve ztrátě.

LIDOVÉ NOVINY: Jak jste se z toho dostali?

GRUND: Po dvou- až tříletém úsilí se nám podařilo získat zákazníka, který chtěl prodávat pod naší značkou. A jen proto, že náš německý konkurent si byl natolik jistý svou pozicí, že se začal k tomuto zákazníkovi chovat arogantně, a oni mu chtěli dát za vyučenou. Tak začala naše spolupráce s obchodním domem Kaufhof, kde dodnes, i po 15 letech, máme vlastní prodejny, kam si můžeme dávat, jaký sortiment chceme.

LIDOVÉ NOVINY: Když jste něco takového dokázali vy, proč to nesvedla jiná česká textilka?

Po dvou- až tříletém úsilí se nám podařilo získat zákazníka, který chtěl prodávat pod naší značkou. A jen proto, že náš německý konkurent si byl natolik jistý svou pozicí, že se začal k tomuto zákazníkovi chovat arogantně, a oni mu chtěli dát za vyučenou. Tak začala naše spolupráce s obchodním domem Kaufhof.

GRUND: Už jsem nějaký rok v čele Asociace textilního a oděvního průmyslu, a jak jsem za ta léta poznal české textilní firmy, dělím je na dvě poloviny. Ty, které stále žijí z doby minulé a jsou jen dodavatelem nějakého meziproduktu, a pak jsou firmy, které mají inovativní produkty a vlastní značky.

Těmi nejviditelnějšími jsou pro spotřebitele asi společnosti vyrábějící outdoorové oblečení. Možná je to tím, že v textilním průmyslu je spousta fachmanů, kteří skvěle rozumějí řemeslu, ale vůbec nerozumějí marketingu. Na druhé straně třeba v technickém textilu je spousta firem dodavatelem unikátních výrobků a ti se i do budoucna bez velkého marketingu obejdou.

LIDOVÉ NOVINY: Jak v tomto kontextu vidíte budoucnost českého textilního průmyslu?

GRUND: Jak jsem řekl, textilní firmy se dělí na dvě poloviny. A přežije jen jedna. V té druhé polovině firem vyrábějících polotovary přežijí firmy s unikátním technickým know-how, které tady v Čechách stále máme.

LIDOVÉ NOVINY: Když vaši rodiče zakládali společnost Grund, bylo vám nějakých 17 let a hned jste se do práce ve společnosti zapojil. Dovedu si představit spoustu věcí, které 17letého puberťáka přitahují, ale vyrábění koupelnových předložek do nich nepatří. Vážně vás to bavilo?

Už jsem nějaký rok v čele Asociace textilního a oděvního průmyslu, a jak jsem za ta léta poznal české textilní firmy, dělím je na dvě poloviny. Ty, které stále žijí z doby minulé a jsou jen dodavatelem nějakého meziproduktu, a pak jsou firmy, které mají inovativní produkty a vlastní značky.

GRUND: Je to zajímavé. Většina mých kamarádů tehdy žila veselým vysokoškolským životem, vyjížděli na studia do zahraničí a já i s mým mladším bratrem jsme místo toho pracovali v rodinné firmě. A navíc opravdu rádi. Naši rodiče mají totiž takové zvláštní charisma, že vás dokážou obrovsky nadchnout. Pamatuji, jak přišli do kuchyně a vyprávěli, co se zase podařilo, že jsme třeba prodali dvě stě kusů do pražské Kotvy. Do Kotvy, chápete? Kolem té člověk z vesnice tehdy chodil jako kolem nějakého chrámu.

Tak nás vtáhli do děje, že mě ani nenapadlo, že bych chtěl dělat něco jiného. Navíc na počátku jsme neměli žádné peníze a rodina je jak známo nejlevnější pracovní síla. Takže jsme makali v podstatě zadarmo. První dva roky jsem nebral žádnou mzdu, až potom jsem říkal, že když už mi je dvacet, že by to také chtělo nějaký plat. Peníze pro nás ale nebyly a nejsou na prvním místě, rodiče nás pro tuto práci nadchli. Sám si teď často říkám, jestli podobně dokážu nadchnout vlastní děti.

LIDOVÉ NOVINY: Vaše děti jsou zhruba stejně staré, jako jste byl vy, když jste ve firmě začal pracovat. Připravujete je na to, že jednou převezmou firmu? Chcete to po nich a chtěli by vůbec něco takového?

GRUND: Přiznám se, že nevím. Nevím, jestli bych chtěl, aby firmu převzali, protože doba je brutální. Pohybujeme se v prostředí velkých nadnárodních řetězců, které od vás odebírají zboží a nemají žádnou loajalitu. Jejich nákupčí jsou školení, aby na vás vydělali co nejvíc, a neváží si všeho úsilí a řemeslného umu, který je za výrobou každého produktu. Zároveň tu ale je internetové prostředí, kde můžete prodávat a kde naopak přesně toto řemeslo lidé ocení a chtějí.

První dva roky jsem nebral žádnou mzdu, až potom jsem říkal, že když už mi je dvacet, že by to také chtělo nějaký plat. Peníze pro nás ale nebyly a nejsou na prvním místě, rodiče nás pro tuto práci nadchli. Sám si teď často říkám, jestli podobně dokážu nadchnout vlastní děti.

Po pravdě právě to mě u této práce ještě drží, protože jinak to je jen boj o peníze a vytrácí se kreativita. Navíc je dnes opravdu těžká doba, protože musíte prosit nejen zákazníky, aby od vás nakupovali, ale i dodavatele, kteří nemají lidi, aby vám dodávali, a zaměstnance, aby u vás zůstali. Takže si říkám, jestli je právě tohle ta nejlepší cesta ke štěstí, které svým dětem přeji. Kdybych jim měl poradit, řeknu, že ne. Rozhodnutí ale každopádně nechám na nich.

LIDOVÉ NOVINY: Když vás slyším, tak mi přijde, že byste se břemene každodenního řízení firmy docela rád zbavil. Pracujete na tom?

GRUND: Je to v procesu. Strategická rozhodnutí bych stále dělal já, respektive rodinná rada, která se schází jednou do měsíce, ale hledám už nějakou dobu člověka, který by mě zbavil každodenních starostí o řízení firmy. Není to ale snadné. Jak jsem zjistil, do rodinné firmy nemůžete přivést člověka z velkého korporátu. Jednou jsem to zkusil a nedopadlo to dobře.

LIDOVÉ NOVINY: Co se stalo?

GRUND: Jako obchodního šéfa jsem si vzal jednoho Němce z velkého korporátu. První rok odvedl perfektní práci, pak ale zjistil, že jsme takové společenství hodných lidí, tak se rozhodl, že toho využije, a začal postupně asertivně ovládat jednotlivá oddělení firmy. A přestal se věnovat obchodu, protože byl opojen tím, jakou má najednou moc ve firmě. Hrozně to uškodilo firemní kultuře. Musel jsem ho propustit. Musím tedy najít někoho, kdo bude sdílet naše firemní hodnoty. Tedy že nepodvádíme, držíme slovo a cesta je důležitější než cíl. Pro spoustu lidí je to idealismus, který nemá v dnešní době co dělat.

LIDOVÉ NOVINY: A není to tak? Můžete fungovat v byznysu jako dobrák? Jako člověk, který nemá ostré lokty?

Pohybujeme se v prostředí velkých nadnárodních řetězců, které od vás odebírají zboží a nemají žádnou loajalitu. Jejich nákupčí jsou školení, aby na vás vydělali co nejvíc, a neváží si všeho úsilí a řemeslného umu, který je za výrobou každého produktu. Zároveň tu ale je internetové prostředí, kde můžete prodávat a kde naopak přesně toto řemeslo lidé ocení a chtějí.

GRUND: Zatím fungujeme. Ale je pravda, že to není snadné. Teď se mi třeba v USA stala nepříjemná věc. Přišli jsme s nápadem linie produktů čistě na etické bázi, výrobky jsou z organické bavlny, při jejímž pěstování se nepoužívají pesticidy. V online prostředí prodeje velmi dobře fungují, a tak jsme dostali nápad nabídnout tyto produkty jednomu maloobchodnímu řetězci, který je dokonce kotovaný na newyorské burze. Byli k tomu nejprve skeptičtí, ale prodejní testy proběhly dobře. Víte, jak to dopadlo? Prostě nám ten nápad ukradli.

A navíc spáchali podvod na spotřebiteli, když smíchali vlákna, která byla testovaná jako organická, s netestovanými. Jako kdybyste smíchali čistou vodu se špinavou a řekli, že je čistá. To si pak říkáte, že velký byznys funguje opravdu jinak. Já ale nikdy neuhnu, abych se k něčemu podobnému snížil. Myslím, že nám tím zároveň osud ukazuje, že cestou maloobchodních řetězců nemáme jít. Že se máme soustředit na zákazníky, pro něž jsou naše hodnoty důležité. A i kdyby to bylo jen pět nebo deset procent lidí, je to dost, abychom uživili sebe i naše zaměstnance.

LIDOVÉ NOVINY: Jak to vypadá s vaším byznysem v USA, který jste před pár lety rozjeli? Zvažujete, že byste tam i vyráběli?

GRUND: Zatím to jen zvažujeme, podmínky tam nejsou momentálně ideální. Nezaměstnanost je v USA zhruba stejně nízká jako u nás a přetahovat se o zaměstnance s dodavateli německých automobilek není dobrý nápad. Ale obchodně se nám daří a každý rok rosteme o 80 procent. Letos poprvé budeme v černých číslech.

LIDOVÉ NOVINY: Jste velkým příznivcem filozofie buddhismu, pomáhá vám to nějak při řízení firmy?

Musím najít někoho, kdo bude sdílet naše firemní hodnoty. Tedy že nepodvádíme, držíme slovo a cesta je důležitější než cíl. Pro spoustu lidí je to idealismus, který nemá v dnešní době co dělat.

GRUND: Nejvíc mi to asi pomáhá zvládat stres a neustálé změny. V textilním průmyslu je všechno strašně turbulentní. Můžete mít skvělou zimu a pak máte léto, jako bylo to letošní, kdy je pět měsíců krásné počasí, a lidé nechodí do obchodů. Najednou si nejste jistí, co bude za měsíc, za dva. Jednu chvíli máte super úspěch a za čtyři měsíce se bojíte, abyste měl na výplaty. A víte, že tu máte lidi, kteří musejí platit hypotéky a spotřebitelské úvěry. To je tlak, z kterého se můžete zhroutit.

V takových chvílích vám buddhistické učení, že vše je proměnlivé a nic není trvalé, že to dobré i špatné jednou zmizí a objeví se něco nového, strašně moc pomáhá. Zrovna tak mi buddhismus pomáhá, když mne někdo podvede. Neztrácím díky němu víru v dobro lidí, protože to bych pak nemohl smysluplně existovat. To bych nemohl věřit svým zaměstnancům, dodavatelům, nikomu. Člověku, který mi ublížil, raději odpustím, protože nejhorší ze všeho je v sobě držet léta nenávist. To jen ubližujete sám sobě.

LIDOVÉ NOVINY: Stalo se vám v životě často, že vás lidé podvedli?

GRUND: Bohužel docela často. Měli jsme třeba pobočku v Polsku, kde jsme i vyráběli, protože kdysi byl dovoz zboží do Polska zatížen clem. Tvořilo to 30 procent naší výroby. Když pak byla cla zrušena, přetáhli jsme výrobu zpět do Čech a najednou jsme zjistili, že si Poláci rozjeli vlastní výrobu, ukradli nám zaměstnance, ukradli nám dezény a ukradli nám celý tamní trh.

Osud nám ukazuje, že cestou maloobchodních řetězců nemáme jít. Že se máme soustředit na zákazníky, pro něž jsou naše hodnoty důležité. A i kdyby to bylo jen pět nebo deset procent lidí, je to dost, abychom uživili sebe i naše zaměstnance.

V Číně si náš importér zaregistroval značku Grund o týden dříve než my a trvalo nám dva roky, než jsme ji dostali zpět. V Emirátech si náš importér nechal ušít naši kolekci za polovinu v Číně, a když jsem se ho ptal, jak mohl po tolika letech spolupráce ukrást naše designy, naše duševní vlastnictví, řekl mi, že veškeré duševní vlastnictví je v rukou Alláha a že mi nic nedluží. Není toho málo, ale pozitivní zkušenosti s lidmi z celého světa převažují. Nejlepší zkušenost z byznysu mám s Němci. Ti drží slovo a jsou velmi korektní.

LIDOVÉ NOVINY: Jestli se ale nepletu, po pár letech zkrachovali.

GRUND: Je to tak. A to je právě ta karma, na kterou věřím. Všechno, co děláte, dobré i špatné, se vám jednou vrátí.

LIDOVÉ NOVINY: Co vás po takřka 30 letech v tomto byznysu ještě baví?

GRUND: Baví mě, že si mohu určovat vlastní život, vlastní osud. Že nejsem kolečko v mašinerii nějakého velkého korporátu, kde bych si sice určitě přišel na větší peníze, ale neměl bych takovou svobodu.

LIDOVÉ NOVINY: Cestoval jste po celém světě, máte dlouholeté podnikatelské zkušenosti. Jací jsou podle vás Češi jako podnikatelé a obecně jako lidé?

Člověku, který mi ublížil, raději odpustím, protože nejhorší ze všeho je v sobě držet léta nenávist. To jen ubližujete sám sobě.

GRUND: Dlouho jsem uvažoval, vzhledem k tomu, jakou atmosféru si v této zemi Češi vytvářejí, že bych se odstěhoval do USA. Když jsem ale pronikl do tamní mentality, zjistil jsem, že jsem se narodil na skvělém místě. Američané se sice na rozdíl od Čechů dokážou snadno nadchnout, což může být fajn, jenže to může být i strašně nebezpečné a vést k fanatismu v mnoha směrech.

My Češi nejsme nejpodnikavější národ, ani národ s největším počtem invencí, možná jsme usedlí, nechceme se stěhovat za prací. Ale jsme v pohodě. Se zaměstnanci si udělám večírek, kde si spolu zatancujeme, to jinde není, v zahraničí funguje velká sociální a rasová segregace, lidé žijí v bublinách. Čím víc cestuji a čím víc zemí poznávám, tím více mi přijde, že Česko je nejlepším místem pro život.

LIDOVÉ NOVINY: Jaká je vaše vize budoucnosti společnosti Grund? Čeho byste chtěl dosáhnout?

GRUND: Chtěl bych, abychom se ještě více vyprofilovali v zodpovědném podnikání. Aby naše výrobky šly recyklovat, aby nám je mohli spotřebitelé vracet, a nezatěžovali jsme tak přírodu. Ideálně bych chtěl, abychom jednou nevozili materiál z Indie, ale abychom se vrátili k tomu, co tu kdysi bylo, aby se tu pěstoval len.

LIDOVÉ NOVINY: Je to ale z byznysového hlediska výhodné? Vždyť vám to strašně prodraží výrobu.

My Češi nejsme nejpodnikavější národ, ani národ s největším počtem invencí, možná jsme usedlí, nechceme se stěhovat za prací. Ale jsme v pohodě. Čím víc cestuji a čím víc zemí poznávám, tím více mi přijde, že Česko je nejlepším místem pro život.

GRUND: Naše výrobky třeba oproti některým nejmenovaným konkurentům vydrží násobně déle. Zatímco konkurenční produkt můžete za půl roku vyhodit, ten náš vám vydrží 15 a více let. To také není z byznysového hlediska výhodné. Jenže naši zákazníci to oceňují a vracejí se k nám. A naše výrobky také něco stojí, proto by měly být kvalitní a něco vydržet.

LIDOVÉ NOVINY: Vaše firma je také známá tím, že spolupracuje s věhlasnými designéry, jako je třeba slavný Luigi Colani, tvůrce designu řady slavných automobilů. Jak těžké je přesvědčit takovou osobnost, aby zkusila vymyslet design koupelnové předložky?

GRUND: Je to překvapivě jednoduché. Získal jsem na něho kontakt od jednoho obchodního partnera a prostě jsem mu zavolal. Nepopírám, že určitou roli hrálo i štěstí, Colani měl tehdy českého studenta, se kterým byl velmi spokojený. Každopádně mi do telefonu řekl: Ty jsi Čech? Tak přijeď zítra a uděláme spolu kolekci. Tak jsem sedl do auta a druhý den jsem přijel.

Spousta lidí si myslí, že pro slavné designéry je koupelnová předložka výrobkem, který je pod jejich úroveň, to ale vůbec není pravda. Berou to naopak jako výzvu. Mimochodem designovou řadu, kterou Colani vytvořil, máme již 15 let a prodává se čím dál lépe.