Martin Ruubel, místopředseda Evropské organizace pro kyberbezpečnost, v rozhovoru mimo jiné říká: „Úkolem státu je chránit vaši fyzickou integritu a váš majetek. Jme v situaci, kdy identita občana není jen fyzická, ale i digitální. Ochránit tenhle digitální obraz je pro stát stejně důležitým úkolem jako chránit fyzikální, hmatatelný svět. Jediným logickým řešením je dát zelenou technologii, která vám zajistí stoprocentní jistotu. A tím řešením je blockchain.“

LIDOVÉ NOVINY: Vaše firma vyvinula systém, který má ochránit listopadové americké volby. Znamená to, že bez vašeho přičinění by hlasování nebylo důvěryhodné?

RUUBEL: Naše řešení se netýká voleb jako takových, ale registrace voličů. V minulosti v USA opravdu docházelo k podvodům a opomenutím. Někteří voliči na seznamu byli dvakrát – ať již kvůli chybě, nebo proto, že využili slabinu registru a nechali se zapsat ve dvou státech. Na výsledku voleb to nic nezměnilo. Nicméně jakékoliv nebezpečí takového podvodu je v demokracii zneužitelné.

Naše technologie určitě není nic světoborného, navíc začínáme jen v některých státech USA. Ale umožňuje decentralizovaně monitorovat a ověřovat, kdo a kam se do registru zapisuje, aniž bychom měli do databáze přístup. Říká se tomu blockchain a funguje to podobně, jako když platíte bitcoinem a vaše transakce uchovává elektronická účetní kniha spojená s touto kryptoměnou.

Naše technologie určitě není nic světoborného, navíc začínáme jen v některých státech USA. Ale umožňuje decentralizovaně monitorovat a ověřovat, kdo a kam se do registru zapisuje, aniž bychom měli do databáze přístup. Říká se tomu blockchain a funguje to podobně, jako když platíte bitcoinem a vaše transakce uchovává elektronická účetní kniha spojená s touto kryptoměnou.

LIDOVÉ NOVINY: V drtivé většině zemí se ovšem volí postaru, papírově.

RUUBEL: Papír pořád kraluje. Z hlediska regulérnosti je ale elektronická volba lépe sledovatelná, rychlejší a jednodušší. Z mého pohledu určitě vede systém, který se obejde bez tužky a papíru. Což ještě nic neříká o náladě mezi lidmi, kteří mají rádi papírový lístek a obálku, do které ho vloží. Vím, že existují politické strany, které jsou kategoricky proti nahrazení papíru. Měly by ale zemřít v pekelných mukách. Naštěstí nejsem politik, abych voliče přesvědčoval, že elektronické volby jsou demokratičtější, protože například díky nim mohou volit lidé i v zahraničí.

LIDOVÉ NOVINY: Elektronické systémy jsou ale choulostivé a pořád je tu riziko, že se do nich někdo nabourá. Lístek v obálce vám nikdo nevezme…

RUUBEL: Nemyslím si, že by nějaký hacker chtěl napadnout volební systém. Protože když chcete ovlivnit volby, půjdete na to jinak. Budete se snažit podpořit nálady ve společnosti, získávat mysl a srdce lidí. Budete šířit fake news, platit si lidi, kteří mohou něco ovlivnit. Ta válka o hlasy voličů je psychologická, ne hackerská. Mimo jiné proto, že se na hackerský útok nakonec přijde.

LIDOVÉ NOVINY: V Estonsku, kde žijete, je možné volit přes internet. Proč si myslíte, že tak daleko nejsou i jiné země?

Existují politické strany, které jsou kategoricky proti nahrazení papíru. Měly by ale zemřít v pekelných mukách. Naštěstí nejsem politik, abych voliče přesvědčoval, že elektronické volby jsou demokratičtější, protože například díky nim mohou volit lidé i v zahraničí.

RUUBEL: Důvod je jednoduchý – máme velmi silnou elektronickou identitu. Každý Estonec má elektronickou občanku s čipem. To je dáno zákonem. A když máte takovou základnu, je snadné napojit na datovou identitu různé služby.

LIDOVÉ NOVINY: Hraje roli i velikost země?

RUUBEL: Samozřejmě, že hraje. V případě Estonska bylo zavedení digitální identity navíc nutností, protože jsme se ocitli v situaci, kdy stát neměl příliš peněz na veřejné výdaje a zároveň se musel potýkat s malou hustotou obyvatelstva. Bylo třeba dostat stát k lidem. A sázka na elektronické systémy byla logickým řešením. Nejsem si jist, jestli tehdy politici mysleli na desítky let dopředu, každopádně to prosadili. Na konci devadesátých let, kdy se o elektronických občankách v Estonsku rozhodovalo, se sešla správná doba se správnými argumenty na jednom místě.

LIDOVÉ NOVINY: Dá se totéž říct o současné Evropě, která chce sdílet stále více informací?

RUUBEL: To si nemyslím. Protože mluvíme o spolupráci více států a logicky jde o to, jakou důvěru k sobě jednotlivé země budou chovat. Potřebujete zajistit integritu, nikoliv nějakou celoevropskou elektronickou identitu. A pokud jde o integritu, bude vždy záležet na tom, jak si jednotlivé země budou navzájem věřit.

LIDOVÉ NOVINY: Takže nejslabším článkem zůstává lidský faktor?

Nemyslím si ale, že by jen sdílení informací bylo samo o sobě správnou cestou. Protože po světě jsou skryty desítky center, kde se vymýšlejí kybernetické útoky, jejichž dopad je srovnatelný s výbuchem atomové bomby. A takovou hrozbu neeliminujete tím, že o ní víte a s někým se o to podělíte.

RUUBEL: Jistě, člověk je vždy nejslabším článkem. Ale na druhou stranu rozumím obavám některých zemí sdílet bezpečnostní informace s někým jiným. To není problém nedůvěry Západu vůči Východu, to se týká celé EU. Díky bohu nejsem politikem a nemusím to řešit, protože řešení opravdu neznám.Nemyslím si ale, že by jen sdílení informací bylo samo o sobě správnou cestou. Protože po světě jsou skryty desítky center, kde se vymýšlejí kybernetické útoky, jejichž dopad je srovnatelný s výbuchem atomové bomby. A takovou hrozbu neeliminujete tím, že o ní víte a s někým se o to podělíte.

Tím spíš, že jde jen o tušení. Nejlepší kybernetické útoky a úniky jsou jak známo ty, o nichž ani nevíte. Podívejte se na Edwarda Snowdena. Rok a půl sbíral informace ze sítě americké Národní bezpečnostní agentury, o níž se říkalo, že je nejbezpečnější na světě. Cílem není vybudovat kolem různých databází neproniknutelnou vysokou zeď, ale zajistit systém tak, že máte přehled, kdo se v něm pohybuje, a co dělá.

LIDOVÉ NOVINY: Je řešením podobný systém sledování a ověřování jako v případě kryptoměn?

RUUBEL: Blockchain je jednou z technologií, která pomáhá bezpečnosti. Ale hlavně zajistí vyšší důvěru v celý systém digitálního světa ve státní správě, protože se můžete spolehnout na technologii, která funguje decentralizovaně, neřídí ji žádný politik, úředník ani administrátor sítě.Kouzlo blockchainu je v tom, že vytváří důvěru v to, co se děje s vašimi daty. Klíčové je pochopit, že to není nahrazování existujících databází státní správy.

Nejlepší kybernetické útoky a úniky jsou jak známo ty, o nichž ani nevíte. Cílem není vybudovat kolem různých databází neproniknutelnou vysokou zeď, ale zajistit systém tak, že máte přehled, kdo se v něm pohybuje, a co dělá.

K ukládání dat se tato technologie vůbec nehodí, protože je založená na tom, že data posíláte po celém světě. Výborně se ale hodí v situaci, kdy máte řetězec aktérů, kteří mezi sebou ne nutně komunikují a navzájem si věří. Úkolem státu je chránit vaši fyzickou integritu a váš majetek. Jme v situaci, kdy identita občana není jen fyzická, ale i digitální. Ochránit tenhle digitální obraz je pro stát stejně důležitým úkolem jako chránit fyzikální, hmatatelný svět. Jediným logickým řešením je dát zelenou technologii, která vám zajistí stoprocentní jistotu. A tím řešením je blockchain.

LIDOVÉ NOVINY: Těch sto procent je sen, nebo reálný cíl?

RUUBEL: Ani jedno. To je matematický fakt. Čísla neošálíte. Buď je výsledek nulový, nebo stoprocentně důvěryhodný. Nic mezi tím.

LIDOVÉ NOVINY: Jako místopředseda Evropské organizace pro kybernetickou bezpečnost mluvíte o ověřování dat s úředníky z Bruselu i evropskými politiky. Co říkají na váš argument, že databáze státní správy je nutné zajistit stejně jako kryptoměny? A že to stoprocentně funguje?

Kouzlo blockchainu je v tom, že vytváří důvěru v to, co se děje s vašimi daty. Klíčové je pochopit, že to není nahrazování existujících databází státní správy.

RUUBEL: Jsou zmatení. Řekl bych, že úředníci Evropské komise jsou o něco dál. Jsou ale země, které se cestou blockchainu vydaly. Estonsko ho používá deset let, testuje se v Nizozemsku, nějaké projekty mají Poláci i Finové. Myslím ale, že pro zavedení blockchainu státem ještě nenastal správný čas.