Evropská unie chce řešit příliv imigrantů z Afriky tím, že členským státům EU přidělí kvóty. Dokonce se pro nás už zveřejnila některá čísla. Co si o tom myslíte?

Přidělování bychom neměli připustit už ze zásadních důvodů. Je to vzdání se samostatného rozhodování v důležitých věcech. Příkazy mohou gradovat, nakonec nám mohou nařídit cokoliv. Ale toto přidělování z něčeho vychází, vychází ze situace, která je zanedbaná. Pokud něco společenství řeší, potom hned na začátku tedy nedovolit vstup imigrantů na evropskou pevninu, ne potom následně řešit jejich rozdělování.

V čem vidíte případně hlavní rizika této imigrace?

Rizik je mnoho, ale se současným druhem migrace nejsou u nás zkušenosti. Proto je těžké předvídat, které riziko je hlavní. Myslím si, že zůstanou v táborech jako kdysi Palestinci, tam je budeme živit, jen málo z nich se zapojí do hospodářského systému, a když, tak spíše ve sféře nelegální činnosti. Budou substrátem pro teroristické akce.

Co říkáte na argumenty, že máme povinnost přijímat uprchlíky z Afriky, protože za dob komunismu české emigranty přijímaly západní země?

Čeští emigranti byli političtí, protože se nemohli do komunistického režimu beztrestně vrátit. Současní emigranti jsou ekonomičtí, vrátit se většinou mohou. Ti z válečných oblastí mohou čekat v táborech v sousedních zemích, než se budou moci vrátit. Po válce jich bude v jejich zemích zapotřebí.

Václav Klaus napsal, že „možnost Evropské komise, aby jednotlivým zemím autoritativně určovala, kolik migrantů mají přijmout, je přímým důsledkem přijetí Lisabonské smlouvy. Bez ní by takový ‚úkol‘ z Bruselu nemohl přijít.“ Nebyla tedy chyba, že Václav Klaus ratifikoval svým podpisem Lisabonskou smlouvu? Jeho podpis tam je a nikdo ho nesmaže. Nenese tedy i on díl odpovědnosti? Byl přece prezidentem republiky. A bylo to jeho suverénní ústavní rozhodnutí ratifikovat. 

Václav Klaus se probudil poměrně pozdě. Měl možnost vyjednat výjimky už při vstupu do EU. Taktéž na Lisabonskou smlouvu jsme reagovali pozdě. Jiní si výjimky vyjednali.

Zastánci společné imigrační politiky hovoří o tom, že když mezi státy EU nejsou hranice hlídány, musí o imigraci rozhodovat EU, nikoli členské státy, které již nekontrolují své hranice. Když to obrátím: nebylo by řešením, abychom obnovili hraniční kontroly na českých hranicích, abychom kontrolovali, kdo na naše území přichází a aby nám EU nepřikazovala, kolik imigrantů v naší zemi bude? Například Václav Klaus říká, že zavedení Schengenu byla chyba, protože se v prostoru členských zemí mohou pohybovat imigranti, zločinci a teroristé. A EU pak navíc tlačí na to, aby měla další pravomoce v oblasti trestního práva, policie, justice...

Podnikatelé Schengen chtějí. Domnívám se, že by se mohl zachovat volný pohyb kapitálu a zboží, ale nikoliv lidí. Ale podstatu současného problému by to nevyřešilo. Uprchlíci stejně nemohou zůstat v Itálii a naše pomoc této zemi je nutná. Přesto Itálie do značné míry za situaci může, protože nemá zájem se stavět odmítavě k uprchlíkům, když se hned přesunou do Německa. Je to pokrytectví. Italové je zachrání, jsou v očích světa humanisté, ale problém musejí řešit jiní.

Hovoří se o tom, že muslimové budou mít většinu v zemích jako Francie či Británie do 40 let. Při nynějším masovém přílivu možná ještě dříve. Jak by se proti tomu měla Česká republika bránit? Neměla by vystoupit z EU, aby nebyla společně islamizována se západoevropskými zeměmi? Nebo neměla by vytvořit alianci východoevropských zemí, které tím ještě nejsou zasaženy?

Zachovat si nezávislost je samozřejmě nutné v obecném zájmu, který se týká mnoha věcí. V každém případě je nebezpečné, aby nám islamizované země vládly. Udělat nějaký rozšířený Visegrád by asi nebylo špatné. Nicméně je stále problém v obrovské hospodářské závislosti na západní Evropě a tu nelze zrušit nějakým oddělením politickým. Zde vidím velice špatnou současnou politiku oddělující nás od Ruska, dokonce bych řekl, že je to záměr. Nezávislost je pro malou zemi dána především hospodářskými styky s co největším počtem různých zemí a vyloučení závislosti na jednom trhu. Nezabývat se světovým obchodem s Čínou, Latinskou Amerikou, Indií, Ruskem a podobně je jen další prvek vedoucí k závislosti na EU.

Kdo nese podle vás odpovědnost za nynější masový příliv uprchlíků?

Masový exodus je výsledkem dlouhodobě probíhajících vývojových procesů. Jednak je to vymírání Evropy, která už postrádá mladé lidi a celkem se nebrání přistěhovalectví. Toto přistěhovalectví přivedlo už do vyspělých evropských států mnoho lidí z různých zemí, kteří domů vysílají signály, jak se mají dobře. Na druhé straně se zaostalý svět přemnožil. To je důsledek lepších zdravotních a materiálních podmínek, které Evropa prožívala kdysi také – v devatenáctém a dvacátém století. Evropané se měli kam stěhovat, jiné kontinenty byly prázdné, hlavně Amerika, kde původní obyvatelstvo bylo nepočetné a ještě vymřelo na nemoci zavlečené Evropany; nemluvě o chování samotných Evropanů, zvláště v Severní Americe, kteří na mnoha místech prováděli genocidu domácího obyvatelstva.

Dnes se ovšem obyvatelé zaostalého světa nemají kam stěhovat. Určitým vzorem jsou řešení v Číně, dnes už i Thajsko vykazuje pouhou reprodukci obyvatelstva a Vietnam se k tomu blíží. Takže jakési vzory, jak situaci řešit, jsou. Konflikty na Blízkém východě jsou souhrou mnoha věcí. Přelidněnost je jednou z nich, ale k tomu přispívá politická nestabilita. Migrace odtamtud je naléhavější, protože má za sebou politické pozadí. Stěhování z přelidněných zemí do vyspělých nic nevyřeší. Čím více jich budeme přijímat, tím menší snahu budou mít svoje problémy doma řešit.

Sociolog Petr Hampl uvedl, že v krajním případě, kdyby nelegální imigranti nereagovali a nedařilo by se zadržet jejich příliv z moře či přes suchozemské hranice, by se měli lodě s nimi potápět a na hranicích by se na ně mělo střílet. Nemá stát právo bránit své hranice proti vetřelcům se zbraněmi, stejně jako má právo majitel domu bránit svůj dům zbraní?

Střílet do bezbranných lidí asi není možné a také to není nutné. Bezbranným se dá v příchodu zabránit jinými způsoby. Prostě je vracet. Austrálie to tak dělá.

Šéf Islámského státu nedávno řekl, že islám není náboženstvím míru a že vždy používal ke své expanzi násilí. Má podle vás pravdu?

Dnešní islámští fanatici se chovají tak, jak se islámské země snad nikdy nechovaly. Dhimmí, tedy křesťané a židé, byli pro muslimy „mladšími bratry“, které je zapotřebí „vést“, tedy vládnout jim. Dhimmí měli poloviční slovo u soudu a další omezení, muslimové byli úředníky a soudci, vojáky. Dhimmí platili daně. Tak vypadala třeba turecká říše. To je cíl dnešního muslimského snažení v Evropě. Křesťany nikdo k přijetí islámu nenutil, spíše sami konvertovali za výhodami. Džihád se vede dnes islámskými fanatiky proti nevěrcům a celé sekulární nemravné kultuře Západu. Nikoliv proti křesťanům. Jenže dnešní fanatismus je horší než středověký, nezná bratra, snadno se řekne, že mladší bratr se nechová dobře, stýká se s nevěřícími, podporuje je a podobně, proto musí být likvidován.

Prezident Miloš Zeman nedávno o imigrantech řekl: „Každý má žít ve své původní zemi. Něco jiného je cestovat a poznávat jiné kultury a něco jiného ve své původní vlasti pro její prospěch pracovat. Myslím, že tito lidé by měli žít ve svých zemích, tam praktikovat svoje náboženství a nepokoušet se narušovat normální život v zemích, které mají jinou kulturu.“  Co si o tom myslíte?

Se Zemanem nelze jinak, než souhlasit.

A Zeman poté přistěhovalcům vzkázal: „Řekl bych jim: Pokud nedokážete přijmout pravidla hostitelské země, a vraždění novinářů rozhodně není přijímání pravidel, vraťte se domů do své původní vlasti.“ Co si myslíte o možné repatriaci nepřizpůsobivých či kriminálně žijících imigrantů?

V tom má Zeman také pravdu. Ovšem pokud jsou tito migranti už občany státu, není možné je vracet. Vidíme, kolik řečí je ohledně odsunu Němců, a to byl k tomu vážný důvod: jejich zločiny za války a podobně. U současných islámských menšin není morální důvod k transferu. Také musí být na druhé straně vůle migranty přijímat. V případě Němců to po válce šlo, protože Spojenci je přijímali do svých zón. Pochybuji, že by to šlo dnes někde v Africe. Vracet lze jen neobčany, tedy dnešní migranty, kteří jsou občany jiných států. Jejich stát je přijmout zpět musí.

Není to také tak, že Spojené státy a další evropské země svými intervencemi na Blízkém východě, podporou arabského jara, svržením Kaddáfího, Mubaraka, bojem proti Asadovi, bojem proti sekulárním diktátorům, kteří udržovali náboženskou toleranci a smír, vlastně pomohly destabilizaci regionu a nástupu islamismu? Libye v rozkladu, Egypt se naštěstí Muslimského bratrstva zbavil, v Iráku a Sýrii řádí Islámský stát. Tam žily pokojně miliony křesťanů – a ti jsou dnes vražděni a vyháněni...

Tyto zásahy západních velmocí byly naprostý nesmysl. Stále uvažuji, jaký měly vlastně význam? Pro zásahy do zemí s velkým surovinovým potenciálem se dají předpokládat nějaké sdružené důvody: zajištění politického pokroku, zavedení demokracie, a tím posunu těchto zemí k vyspělejším a méně agresivním. Nemenším důvodem bylo jistě ovládnutí zdrojů. Jenže se zapomnělo na šejky a jejich pohádkové bohatství, které bylo touto činností ohrožené; určitě si také šejkové uvědomili, že demokracie v zemi, jako je Irák, by znamenala daleko větší pronikání západní kultury a postupné vadnutí islámu, navíc by vznikl konkurent ve vývozu nafty. Pokud Irák není schopen otevřít nová ložiska a ve velkém naftu vyvážet, mohou si šejkové dělat, co chtějí, manipulovat s cenou a tak dále. Jinak všechny ty arabské barevné revoluce vznikaly spontánně, omyl byl je podporovat. Tím vznikl současný chaos.

Není problém, že představitelé českých muslimů Abbás, Sáňka, předseda Ústředí muslimských obcí Alrawi odsoudili teroristické útoky v Paříži, ale právo šaría propagují, vydávají i publikace na jeho podporu a pan Abbás explicitně hájil kamenování? Víme, že v českých mešitách muslimští duchovní kázali nenávist vůči židům či nevěřícím. Neměly by se naše bezpečnostní složky soustředit na mešity a kontrolovat, jestli se v mešitách nehlásá nenávist vůči lidem jiného vyznání a zda se nepublikují texty propagující principy, které popírají naše občanské svobody?

Jednoznačný postoj k islámu zatím neexistuje. Bylo by zapotřebí vypracovat nějaký filozofický postoj, ale v ideově roztříštěné Evropě není základna, ze které by se problém posuzoval. Omyl spočívá v názoru, že islám je náboženství. Islám je politicko-právní systém, který se za náboženství vydává, a to především proto, aby si zajistil exkluzivitu u svých příslušníků, a dnes také pokrytecky proto, aby dosáhl v evropských státech zrovnoprávnění, které ovšem není možné. Islám se liší od jiných náboženství, jež nejsou na politickém systému závislá a mohou existovat kdekoliv, kde je přiměřená svoboda.

Islám nemůže existovat v jiném než ve „svém“ politickém systému, pokud se nevzdá některých svých částí a nestane se částečně sekularizovaným. To je sice možné a v některých dobách to tak bylo, v muslimských státech ženy chodily nezahalené a v texaskách. Ale dnes obrovské peníze šejků stále vydávané na „výchovu“ v mádrásách to nedovolují. Šaría tedy musí být buď nadřízená v celém státě, nebo neexistovat ve své celistvosti. Další možností jsou oddělená ghetta s různými právními systémy. Tak to bylo ve středověku na Blízkém východě, kde se zachovaly křesťanské a židovské obce.

Jak se díváte na požadavky muslimů, aby se v České republice stavěly mešity? Není zvláštní, že v muslimských zemích je většinou zakázáno stavět kostely a ty, které tam stojí, jsou v poslední době vypalovány a lehají popelem? Neměla by existovat nějaká reciprocita? A chceme vůbec, aby v našem kulturně-civilizačním prostředí takové stavby byly? Patří sem? Co kdyby třeba tady vedle katedrály svatého Víta stála mešita?

Sekulární multináboženské státy musejí mít nějakou „privatizaci náboženství“. Ale s islámem to nejde, on se nesmíří s modlitbou v mešitě, on musí být politický. Naši předkové islám v křesťanských státech nedovolili vůbec a ve Španělsku museli Maurové přijmout křesťanství, nebo se vystěhovat. Křesťanství nenalezlo způsob, jak vládnout islámu, muselo se ho totálně zbavit. Zatímco s Židy soužití bylo možné, protože ti neměli požadavky na státní systém, uznávali krále jako svého vládce; obě náboženství měla politické aspekty shodné. Když se Žid dopustil zločinu a utekl do ghetta, nebylo myslitelné, aby ho nevydali. U muslimů to nejde, budou ukrývat svého teroristu, který je pro ně hrdina a dokonce přijde do nebe, když zemře. U islámu není průnik právních systémů. Reciprocita v likvidaci mešit za křesťanské kostely zničené v islámských státech je nemyslitelná. To by byla pomsta, která je přece odmítána všemi včetně křesťanů. Teprve na základě jednoznačné politické teorie bude možné se vyjádřit k mešitám.

Z hlediska islámu a imigrace se debatuje nyní hlavně o terorismu, ale není problémem také to, že vznikají ghetta, kde jsou přistěhovalecké komunity izolované, je tam velká kriminalita, v Německu mezi tureckou komunitou jsou vraždy ze cti, ve Skandinávii je vlna znásilňování Evropanek přistěhovalci, ve městech Francie a dalších států existují přistěhovalecké no-go zóny, kam se původní obyvatelstvo bojí vstoupit, v Paříži hoří auta, v této komunitě je velká nezaměstnanost. Není toto další aspekt, kde politika multikulturalismu a kde politika integrace selhala a selhává?

Multikulturalismus je samozřejmě nesmysl už sám o sobě. Mnohokráte jsem napsal, že v multikulturní společnosti nelze vytvořit nadřízená pravidla platící pro všechny. Vždy to budou pravidla jedné kultury a ostatní se musejí přizpůsobit. Nějaká smíšená pravidla zase nikdo neuzná, protože víme, že každá kultura má smysl, jen když se realizuje celá, nikoliv dílem. Pochybuji, že by křesťané zkrátili večerní zvonění a sundali kříž z kostela a hinduisté by posvátné krávy nechali zabít. Konečně jsem o tom napsal článek: Každý postoupí jen tam, kam se mu dovolí. Tam diskutuji s francouzským teoretikem multikulturalismu Zarkou. Multikulturalismus může být jen přes hranice, tedy vzájemná tolerance a respekt mezi státy nebo nějakými oddělenými útvary. Musel by se dodržet status quo. Každý, kdo by se přestěhoval do jiné obce, by musel přijmout její kulturu a naprosto se přizpůsobit.

Bývalý spolupracovník amerického prezidenta Ronalda Reagana Pat Buchanan již před časem napsal knihu, kde varuje, že západní civilizaci kvůli masové imigraci, vymírání populace západních národů a opuštění křesťanský hodnot a jejich nahrazování neomarxistickými idejimi homosexualismu, feminismu, gender, politické korektnosti a podobně hrozí zánik. Co si o tom myslíte?

Buchanan byl jeden z prvních, kteří na problémy upozorňovali. Já jsem na to sice v roce 2002 také upozorňoval ve své knize Občanská obroda, nicméně Buchanan měl vzhledem ke své funkci přístup k materiálům a svoje názory podložil fakty. Neomarxistické ideje totiž staví na rovnosti nerovného. Je zajímavé, že totalitní komunistický režim zachoval některé konzervativní prvky. Potraty byly pod kontrolou, rozvody se považovaly za morální selhání, a pokud by nebylo nahnání žen do výroby v padesátých letech, tak by se mohlo mluvit i o jisté preferenci rodinného života.

Na Západě ovšem konzervativní hodnoty zanikly daleko důsledněji vzpourou mladých lidí v šedesátých letech typu hippies. Zde ovšem zůstala osobní svoboda jako hlavní atribut, a tak se marxismus musel tomu nějak přizpůsobit. Nemohla vzniknout materiální rovnost, protože ta odporuje svobodě kreativity. Taktéž se prohloubil individualismus. Takže nakonec se rovnost promítla do občanských vztahů a křečovitě se hledaly náměty, u kterých by se rovnost skutečně „vyřádila“. A tak se extremizovala rovnost ras, národů, kultur, pohlaví, sexuálních orientací a stala se z toho jakási ideologie, ve skutečností vnitřně rozporná, protože je namířena proti kolektivům (národu, rodině), je přísně individualistická, a přitom rovnostářská. Prostě eklektický paskvil bez jednotícího filozofického základu.

Nezdá se vám trošku paradoxní, že neomarxistická levice ovládající EU na jedné straně podporuje homosexuály a feministky a na druhé straně podporuje i imigranty a muslimy, kteří když převezmou moc, nebudou se ženami a homosexuály podle práva šaría nakládat zrovna v rukavičkách?

Paradoxní to není. Marxisté vždy předpokládali, že náboženství zaniknou. Ti dnešní se domnívají, že zaniknou přirozeným procesem. Předpokládají, že muslimové svoje náboženství opustí, jako jej z velké části opustili křesťané. Proto je jim jedno, jaká náboženství v Evropě budou, protože v rámci jejich mýtu stejně nakonec zvítězí ateismus. Dokonce jsou rádi, že vznikne náboženská rivalita a hádky různých konfesí, aby mohli dokazovat, jak je náboženská víra obecně nesmyslná. Pro jejich tezi je to příznivý stav. Jenže ono se to vyvíjí trochu jinak. Jejich ideál už je historicky odepsaný, lidé se vracejí k náboženství a marxisty vybudované systémy se hroutí. To by nevadilo, pokud by bylo čeho jiného se zachytit.

Pokud se nebude situace včas řešit, dojde k řečenému dramatu. Evropa není schopna tento problém řešit proto, že celková situace nastala na základě niterných evropských ideálů svobody a rovnosti. Svoboda vyznání umožnila islamizaci a sociální rovnostářství umožnilo velké islámské rodiny placené ze sociálních transferů. Takže vlastně Evropané pracují, nemají děti, protože jim to jejich zaměstnání a vytížení nedovolí, zároveň svými penězi, kterými přispívají na sociální transfer, platí děti muslimů. Když k tomu přidáme, že šejkové muslimům zaplatí vzdělání v mádrásách, děti se neintegrují do hostitelského prostředí. Tato situace je velmi těžko řešitelná v rámci starých humanistických představ. Proto také není žádná filozofická platforma pro vytvoření projektu řešení.

Čeká se na nějakou revoluci, na nějaké popření niterných evropských ideálů. Je v tom ovšem velké nebezpečí. V okamžiku, kdy se začnou popírat hodnoty evropské civilizace, doplatí na to občanské svobody, a tím postupně všichni občané. Jak jsem napsal ve své knize Návrat k domovu, je možné dodržet evropské fundamentální ideály pouze tak, že každý se bude živit sám a transfery nebudou, lépe řečeno budou pouze na úrovni obce. Pokud by se vytvořily z islámských předměstí samostatné obce, které by se samy živily z daní svých obyvatel, mohly by si dělat svoje vnitřní sociální transfery. Tímto oddělením kultur by se vzal vítr z plachet jak multikulturalismům, tak i extrémním sociálním fanatikům. Byla by dodržena svoboda volby (mezi obcemi), sociální transfery by se zcela neodstranily, pouze by je dělala obec místo státu. To chce ovšem mnoho legislativních změn (domovské právo a podobně).

Ing. Vlastimil Podracký (* 5. září 1940 Praha) je český spisovatel, konzervativní myslitel a publicista. Je synem československého legionáře, který byl komunistickým režimem odsouzen v roce 1949 na 23 let vězení a v roce 1960 omilostněn. Podracký v šedesátých letech vystudoval dálkově obor měřicí technika na VUT v Brně. V roce 1968 a od roku 1990 byl členem Klubu angažovaných nestraníků, v roce 2005 se stal členem Konzervativní strany a později i členem jejího předsednictva. Napsal knihy: Pozor na tunelování, Občanská obroda, Návrat k domovu, Hrdinům se neděkuje (životní příběh antikomunistického disidenta Vladimíra Hučína), Žluté nebezpečí, Poslední člověk, Temná komora, Sodoma Gomora a Nadčasový humanismus.

autor: Lukáš Petřík