"Je to jasný vzkaz, že by Nečasova vláda měla skončit," řekl v sobotu šéf vítězné ČSSD Bohuslav Sobotka. A já se ptám, kteří voliči ten vzkaz vyslali: těch 18,6 procenta, kteří přišli volit do Senátu? Anebo těch zbylých 81,4 procenta, kteří k urnám nepřišli – někteří možná i proto, že Senát tímto způsobem schválně ignorují? Může pak někdo z jejich neúčasti vyčíst vzkaz, jaká vláda má, či nemá skončit? Myslím, že nemůže.
Nechme stranou účelové politické komentáře a držme se relevantních čísel o volební účasti. Z nich už by mohla mít těžkou hlavu i sama sociální demokracie. Propad v účasti mezi prvním a druhým kolem byl vždy. Tentokrát šlo v kole prvním volit 34,9 procenta, v kole druhém o 16,3 procenta méně. V průměru, samozřejmě.
Zajímavější, pro sociální demokraty však méně příznivé, to je ve volebních obvodech, kde do druhého kola postoupil kandidát ČSSD proti kandidátovi KSČM. Často se stalo nejen to, že tam masově ubylo voličů (ve Svitavách 24 procent, v Náchodě 23, v Rokycanech 22 procent...), ale ztráty se začaly projevovat i u počtu hlasů odevzdaných pro sociální demokraty. To už je velmi nezvyklé. V pěti takových obvodech, kde proti sobě šel sociální demokrat a komunista, dostal vyslanec Lidového domu méně hlasů než v kole prvním: sice vyhrál, ale s menším ziskem než před týdnem.
Paradox letošních voleb |
Co to znamená? Nejspíš to, že nejeden volič ČSSD z prvního kola si v takovém duelu buď neuměl vybrat, nebo mu to prostě už bylo jedno. A není se čemu divit: sociální demokracie po krajských volbách dala jasnou preferenci KSČM před ODS při vyjednávání o krajských radách. Stejně tak v nejsledovanějším obvodu Praha 8 vyzvala k podpoře komunisty Dolejše před senátorkou ODS Filipiovou. Voliči tak mohli nabýt dojmu, že spojenectví na levici už bylo zpečetěno.
Mimochodem: Praha 8 se vymkla všem tradicím. Poprvé v historii přišlo v kole druhém volit víc voličů než v kole prvním: komunistu zde odrovnali tím, že kandidátce ODS nasypali třikrát tolik hlasů než před týdnem. Navzdory doporučení ČSSD.
Druhé kolo může být jemným varováním pro ČSSD, že koketování s komunisty se nemusí dlouhodobě vyplácet. Hlavně v těch volbách, které už rozhodnou o příští vládě. Do nich totiž sociální demokracie, na rozdíl od KSČM, vstoupí jako strana, která už osm let taky vládla a teď má pátým rokem kontrolu nad kraji. To jí pak při snaze stát blízko komunistů může u některých voličů dost škodit.