V Česku slouží až 90 náměstků. Řízení rezortů se může zkomplikovat
Drahá a nepříliš funkční. Taková bude podle kritiků služebního zákona státní správa, v níž se od zítřka zakonzervuje téměř devět desítek náměstků ministrů. I když se jejich počet postupně zvyšoval už za vlád Václava Klause a Miloše Zemana, ještě donedávna byl o zhruba třetinu nižší. Nabobtnání úřadů netěší ani náměstka ministra vnitra pro státní službu Josefa Postráneckého. Po uplatnění nové normy dosahuje počet náměstků a dalších vysokých úředníků zhruba 150.
Rekord drží šéf diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD) a ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), kteří nyní řídí osm náměstků. Po sedmi jich mají ministři vnitra a obrany Milan Chovanec (ČSSD) a Martin Stropnický (ANO). Pod něj ještě spadá náčelník generálního štábu, který je fakticky také náměstkem. Stropnický alespoň neobsadil žádný ze dvou postů politických náměstků. Podobná situace je v rezortech zdravotnictví, průmyslu či práce.
Obhájci služebního zákona tvrdí, že náměstci převzali zodpovědnost za jednotlivé sekce, jejichž ředitelé většinou skončili. Ti však neměli nárok například na služební vozy s řidiči a další benefity.
Zvládnou ministři tolik náměstků koordinovat?
Zásadní otázkou je, zda ministři zvládnou tolik náměstků úkolovat a jejich práci koordinovat. „Uřídit sedm nebo osm náměstků je složitější než uřídit čtyři nebo pět. Může se to ukázat jako určitý problematický faktor,“ řekl superúředník Postránecký. Na druhé straně věří, že výběrovými řízeními, která budou muset náměstci do konce roku absolvovat, projdou jen ti nejlepší. Přesoutěžení absolvují i ředitelé a vedoucí odborů. U nich je lhůta do poloviny příštího roku.
Sobotkův kabinet nedávno schválil první systemizaci míst ve státní správě. Podle dokumentu se služební zákon bude od července vztahovat na 68 tisíc pozic. Pro ostatních více než sedm tisíc profesí, jako jsou řidiči, uklízečky a podobně, bude dál platit zákoník práce.
Pavel Otto , redaktor deníku E15