Majitelé by mohli vracet miliardy
Ministerstvo průmyslu zkoumá zisky solárních elektráren.
autor: Shutterstock
- Ministerstvo průmyslu a obchodu rozeslalo majitelům fotovoltaik dotazník. Kontroly se zatím týkají solárních elektráren z roku 2006 až 2008. Cílem je zjistit, zda mají přiměřený zisk.
- Největší množství elektráren zapojených v době solárního boomu v letech 2009 až 2010 čekají kontroly v příštích dvou letech. Právě k těmto zdrojům míří většina z více než 40 miliard roční podpory obnovitelných zdrojů.
- V krajním případě hrozí, že budou část podpory vracet.
Po letech sporů o to, zda nejsou obnovitelné zdroje předotované, začíná stát s jejich zevrubnou kontrolou. Umožňují mu to nová pravidla Evropské komise. V krajním případě by mohli majitelé zelených elektráren vracet miliardy korun.
Ministerstvo průmyslu a obchodu zatím neprovádí individuální kontroly elektráren, rozeslalo pouze sektorové šetření formou dotazníků, které se nyní týká jen energetických zdrojů uvedených do provozu v období od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2008.
"Jeho cílem je posoudit, zda provozní podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů byla stanovena přiměřeně," komentuje kroky ministerstva mluvčí Kryštof Čeřovský.
Je ale zřejmé, že jde vlastně jen o předehru. První vlna šetření se týká "jen" 255 elektráren. Největší kontroly proběhnou až v letech 2019 a 2020, tedy deset let poté, co v Česku vyvrcholil solární boom a do elektrické sítě se zapojila naprostá většina z nynějších 2110 megawattů solárních elektráren.
Původní záměr dotací počítal u obnovitelných zdrojů s návratností investice do patnácti let. Solární boom v letech 2009 a 2010 vznikl díky tomu, že se ceny panelů propadly až o dvě třetiny a poslanci nestihli včas snížit vysokou podporu. Některé zdroje se tak dostaly i na šestiletou návratnost. Ročně dnes spolykají 60 procent podpory pro všechny obnovitelné zdroje v Česku − tedy 27 miliard korun.
Kontrola 1500 fotovoltaik
Nedávno zahájené šetření se nezabývá jen fotovoltaikami, ale všemi typy "zelených" zdrojů − tedy i větrníků, elektráren na bioplyn či biomasu i vodních zdrojů. Ministerstvo musí provádět šetření vždy deset let poté, co se zapojily do sítě.
Notifikační rozhodnutí z roku 2016, na základě něhož má stát právo kontroly provádět, stanovuje přiměřený zisk měřený takzvaným vnitřním výnosovým procentem pro solární elektrárnu na 8,4 procenta. Do podobné kategorie spadají ještě větrné elektrárny a malé vodní zdroje. Nejvíce připadá na bioplynky, kde je přiměřený zisk přes 10 procent.
Až podle toho, jak dopadne sektorové šetření, se ministerstvo rozhodne, zda přistoupí k individuálním kontrolám elektráren. "Budeme to posuzovat podle toho, zda u konkrétního zdroje došlo, dochází nebo by v budoucnu mohlo dojít k překompenzaci podpory," říká Čeřovský. V takovém případě pak může dojít k zastavení další dotací či v extrémním případě i k vracení již vyplacených peněz.
Co do počtu se z celkových 28 tisíc elektráren budou kontroly týkat jen zlomku − většinu z nich totiž tvoří drobné fotovoltaiky na střechách a zdroje pod 100 kilowattů výkonu, které se šetření vyhnou. Jde o zdroje, jejichž podpora za tři roky po sobě nepřekročila hranici 200 tisíc eur, tedy něco přes pět milionů korun. "Následné kontroly kvůli překompenzacím se dotknou asi 1500 fotovoltaických elektráren," odhaduje ředitelka Solární asociace Veronika Hamáčková.
Problém u kontrol je i v tom, že je má provádět Státní energetická inspekce. "Ta však od roku 2016 nemá pravomoci, které jí musí znovu vrátit novela zákona o podpoře obnovitelných zdrojů," řekl advokát Filip Nečas z Frank Bold, který se překompenzacím věnuje.
Podle Pavla Patřičného, který stojí za solární elektrárnou ve Vepřeku u Kralup nad Vltavou, jež je s 35 megawatty jednou z největších v Česku, je případná překompenzace vycházející z toho, že se v projektu snažili postupovat s co největší efektivitou, nespravedlivá. "Když někdo postavil elektrárnu tak, že zisk z ní může být větší, tak za to nemá být trestán," řekl Patřičný. Podle něj by stát měl místo retroaktivních opatření vyvolat diskusi s největšími solárními podniky v zemi a najít řešení.
Přeskupení sil
Podobně retroaktivním opatřením bylo i zavedení speciální daně ve výši 26 procent z výnosu solárních elektráren, již v roce 2011 zavedla tehdejší vláda Petra Nečase. Po třech letech se daň snížila na deset procent a omezila se jen na zdroje zapojené v roce 2010. Od zavedení solární daně majitelé fotovoltaik zaplatili asi 26 miliard korun.
V posledních letech došlo v Česku k přeskupení sil, když zdroje postavené v době solárního boomu začali skupovat noví investoři. V březnu 2016 například China-CEE Fund koupil dvojku na českém trhu Energy 21, která provozuje v tuzemsku přes 60 MW fotovoltaik. Nejnověji podnikatelé Jan Chrenko a Jiří Fast získali solární elektrárnu u brněnského letiště v Tuřanech, která je s 21 megawatty čtvrtou největší v Česku. Oba skupují solární elektrárny již několik let a sdružují je ve firmě Jufa. Vůbec největším majitelem solárních elektráren (126 MW) je v Česku polostátní společnost ČEZ.
autor: Shutterstock
